Ježíšova prvotní církev

Když jsme se s rodinou před sedmi lety přestěhovali zpátky do Pensylvánie, hledali jsme si nový sbor. Asi rok jsme chodili do různých kongregací nedaleko našeho bydliště. To nám umožnilo účastnit se různých křesťanských tradic a stylů bohoslužby. Povzbudilo mne, že jsme ve svém okolí objevili řadu kristocentrických sborů.

Ale naše hledání nového církevního domova nám také dalo pocítit jedinečnou dynamiku každého z nich. Jeden sbor měl velké nadační příspěvky, ale malou členskou základnu a žádného kazatele na plný úvazek. Jiný sbor měl úžasného kazatele, v neděli několik bohoslužeb a v týdnu spoustu programů, ale všechno to bylo tak hektické, že pro nás bylo těžké vůbec se s někým seznámit. A další sbor měl populární liturgii, ale lidé vypadali, že je to moc nezajímá, jako kdyby si chod věcí jen procházeli.

Naše příští část se bude zabývat prvními třemi kapitolami knihy Zjevení, což je záznam vidění apoštola Jana skoro šedesát let po smrti a vzkříšení Ježíše Krista. V tomto vidění jako kdyby sám Ježíš byl nový návštěvník v sedmi církvích prvního století a popisoval jedinečnou dynamiku každé z nich. Umíš si představit, co by asi Ježíš řekl, kdyby příští neděli navštívil tvůj sbor?!

Z těch sedmi církví, zmíněných ve Zjevení, pět spadá do kategorie "pochvala-kritika." Ježíš je za něco chválí a za něco jiného plísní. Jen dva sbory spadají do kategorie "všechno v pořádku." Ježíš je chválí navzdory tomu, že prožívají těžké zápasy.

Jak objevíš, některé detaily v knize Zjevení jsou těžko pochopitelné. Je to proto, že to je záznam vidění, a jako u snů, které se ti v noci zdají, ráno přemýšlíš o tom hlavním ze snu. A hlavní bod příštích pěti čtení je tento: Ježíš ví, co se v církvi děje, a opravdu mu na tom záleží. Tak se do toho pusťme a podíváme se, jestli si umíme dát dohromady, co si Ježíš o své církvi myslí.

Vidění pro vznikající církev

MODLITBA: Nebeský Tatínku, prosím tě, dej mi jasný pohled na tvého Syna Ježíše Krista přitom, když si dnes čtu a modlím se.

ČTENÍ: Zjevení 1:1-20

PŘEMÝŠLENÍ: Lidé někdy označují poslední knihu Bible jako "Janovo vidění" či "Zjevení Janovo." Ale to je lehce zavádějící, protože to doopravdy je "zjevení Ježíše Krista" (v. 1), jak jasně sděluje úvodní věta. Na začátku našeho zkoumání této náročné knihy potřebujeme pochopit, že i když apoštol Jan tuto neuvěřitelnou knihu zapsal, celá kniha Zjevení je o Ježíši.

A hned na začátku si všimneme souznění mezi Janovým pohledem a zbytkem Nového zákona. Ježíš je "Prvorozený z mrtvých" (v. 5; Koloským 1:15, 18). On nás osvobodil z hříchu "svou vlastní krví" (v. 5; Římanům 5:9; Efezským 1:7). Jeho následovníci jsou "králové a kněží" (v. 6; 1 Petrova 2:9). A jednou Ježíš znovu přijde a "spatří ho každé oko" (v. 7; Filipským 2:9-11).

Jan o Ježíšovi uvádí spoustu nových informací. Nejdřív si všimneme jeho majestátního zjevu a mocného hlasu (vv. 12-15). Když byl Ježíš na zemi, Jan se k němu dostal tak blízko jako každý. Ale ve vidění ze Zjevení 1 ho Jan vidí v celé jeho nebeské slávě. Ten kontrast jen podtrhuje zázrak Ježíšova vtělení - v něm se Bůh vesmíru stal jedním z nás. To druhé, čeho si všimneme, je, jak Ježíš popisuje sám sebe: je věčný, živý, a rozhodne, kdo jde do nebe nebo do pekla (Zjevení 1:17-18).Proto je potřeba brát své rozhodování o něm nesmírně vážně. To rozhodnutí bude mít věčné důsledky.

A to poslední, co v tomto oddílu vystupuje, je, že o vznikající církvi prvního století Ježíš má co říct (v. 1). Připomíná nám to, že on ví, co se v církvích děje, a také že mu na tom nesmírně záleží, což je alarmující. Ale církev není budova, je to tělo. Ježíši na církvi záleží tak úpěnlivě, protože s ní je sjednocený (Jan 17:20-21.

APLIKACE: Jak se díváš na Ježíše - jako na majestátního a mocného, nebo blízkého a přátelského? Proč?

MODLITBA: Věnuj několik minut děkování Ježíšovi za to, co ses o něm v tomto oddílku dověděl.