Mé povoláníUkázka

"Procházej ubíjející rutinou"

I když Mojžíše probralo či důkladně probudilo jeho povolání, důsledky jeho unáhlené reakce ho vedly k útěku do pouště. Pro prince těch 40 let v poušti vypadalo jako nesmyslná existence, ale byla to Boží škola monotonních ran k přípravě Mojžíše, aby na svá bedra vzal odpovědnost za vedení svého lidu a putoval s nimi pouští dalších 40 let. Byly to tiché roky, přesto Mojžíšovi poskytly příležitost zaměřit se na rodinu bez tlaku aktivního politického života nebo drsných povinností ve vedení váhavého a nerozhodného lidu po cestě pouští. Navzdory zvláštní situaci, kdy byl v cizí zemi, Mojžíš prožíval Boží pomoc, což dosvědčil tím, jak pojmenoval své syny. Exodus 18:3-4 (spolu s jejími dvěma syny. První se jmenoval Geršom, Přistěhovalec, neboť Mojžíš řekl: "Byl jsem přistěhovalcem v cizí zemi." Druhý se jmenoval Eliezer, Boží pomoc, neboť řekl: "Bůh mého otce mi přispěl na pomoc; zachránil mě před faraonovým mečem.")

Ve spěchu už už dosáhnout svého "velkého předělu" se můžeme pokoušet přikročit ke změnám, ale tak jen sami sebe uvádíme do problémů. V takových obdobích se můžeme docela jednoduše poddat situaci a tak projít Božím tréninkem. Navzdory důsledkům našeho unáhleného jednání Bůh bude náš Eliezer (Boží pomoc), i když můžeme být i takový Geršom (Přistěhovalec v cizí zemi). Boží napravování (Židům 12:1-13) způsobuje, že jsme tvární a poddajní ke slyšení Božího povolání, a tak ho poslechneme. Potřebujeme si velmi vážit toho, jak nás ta tichá léta monotonní rutiny napravují a formují. Ty tiché roky poskytují stabilní prostředí k rozvíjení naší duše i těch nám nejbližších.

1 Tesalonickým 4:11 …snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili....