Vypravěči příběhůUkázka

JEŽÍŠ PRO 'ŽÁDNÉ'

Je to nejrychleji rostoucí 'náboženská skupina' v Americe - jsou to ŽÁDNÍ, čili jednotlivci bez vyznání. V roce 2012 skoro 20% Američanů samo sebe označilo za ty, koho náboženství vůbec nezajímá a nemají k němu žádný vztah. Když se podíváte na generaci mileniánů, tedy těch, co se narodili po roce 1980, procento tam narůstá až na 30-40%. To je obrovská skupina lidí jen v Americe - a ještě mnohem větší, když se na to podíváme celosvětově. Jak tedy iniciovat rozhovory o víře právě s touto konkrétní skupinou? 

Lze začít prostou otázkou: řekni mi něco o Bohu, ve kterého nevěříš - možná v něj nevěřím také. Co tím myslím? Když se posadíš a začneš mluvit o Bohu s řadou lidí bez náboženství, objevíš, že jejich pohled na Boha je v naprostém rozporu s tím, o jakém Bohu mluví Bible. Hodně často souhlasím se skeptiky, agnostiky a dokonce ateisty, protože ten Bůh, v něhož nevěří, neexistuje, a v takového nevěřím ani já. Jejich pohled na Boha je často tak pokřivený, že ten, kterého popisují, se ani zdaleka neblíží Bohu, kterého křesťané poznali v osobě Pána Ježíše Krista. A to je počáteční bod - to je začátek duchovního rozhovoru. 

Bez ohledu na to, s kým mluvíme, jestli s muslimem, budhistou či s ateistou, všechny duchovní rozhovory začínají přijetím lidí tam, kde jsou, dokonce i když jejich hodnoty, víra nebo životní styl vypadá tolik odlišně než ten náš. A to je Pavlův důraz. Říká: "neignoruji Kristův zákon. Nekompromituji evangelium ani své morální hodnoty, ale pokouším se najít společný zájem" (autorova vlastní parafráze). Když pak nakonec přijde na otázky proč žijeme tak, jak žijeme, můžeme ukázat na Ježíše.  

Vždyť nakonec i Ježíš odložil pohodu Nebe, aby žil mezi námi a umřel pro nás - pro naši záchranu. Určitě i my můžeme odložit svoje zájmy proto, abychom mohli ukázat "ŽÁDNÝM" na Krista. Uděláš to ty?