Všechno rozdat... a zase to získat zpátkyUkázka

Radost z dávání

Když dáváme Bohu, umožňujeme mu „zotvírat nebeské průduchy“ (Malachiáš 3: 10). Obávám se, že to někteří křesťané vidí obráceně. Myslí si, že když dají, budou na tom hůř. Já to vidím jako záležitost budoucího požehnání. Pro svou rodinu potřebuji Boží požehnání a stojím o něj. Když dávám, jako kdyby nás zaléval stále větším a větším požehnáním.

Netvrdím tu, že bychom se měli modlit, aby Bůh otevřel nebeské průduchy tak, aby se mi moje „prachy“ vrátily. Takový způsob přemýšlení není v souladu s Božím přemýšlením. Boží požehnání v sobě má víc než jen peníze. Potřebujeme se zbavit takového nastavení, které se zaměřuje jen na hromady peněz. Boží zajištění našeho života může přijít formou pomoci od těla Kristova (lidí z církve) nebo formou nějakého daru, nebo příležitostí k práci. Moje maminka dávala poslušně a s radostí, a Bůh ji zaopatřoval. Nezbohatla tak, jak to definuje svět, ale shromáždila si tak poklad v nebi a přitom se tady na zemi spoléhala, že se Bůh o ni postará teď a tady.

Dovol mi, abych tě o něco poprosil. Vezmi Boha za slovo. Vyzkoušej si ho. Jsem přesvědčen, že když ten krok uděláš a vykročíš do dobrodružství dávání, není možné, aby ses zklamal. Povzbuzuji tě a vyzývám tě ten příští krok udělat. Možná to bude první krok. Nebo o něco smělejší krok.

Aplikace: Jak by mohl mít odkaz radosti a štědrosti ještě větší dopad, než zanechat po sobě kvetoucí podnik nebo spoustu peněz?