Uzdravení skrytéhoUkázka

Bůh naše emoce zvládne

Emoce jsou jako kontrolky v autě. Neřeknou nám přesně, co je špatně, ale upozorní nás, že něco pod kapotou vyžaduje pozornost.

Když se uzdravujeme z traumatu, je důležité uvědomit si, co cítíme, ale nesmíme zapomínat, že emoce nesdělují celý příběh - a navíc ne vždycky říkají pravdu. Například:

• Možná máš pocit, že na tobě nikomu nezáleží. To je lež.
• Nebo máš pocit, že tě Bůh opustil. Neopustil.
• Nebo možná cítíš, že tuhle zkoušku neustojíš. Ustojíš.

Pravda je, že emoce nesvědčí o tom, jestli Bůh v naší situaci je nebo není. Někdy jsme šťastní a říkáme, že prožíváme Boží přítomnost. Jindy cítíme jeho přítomnost v pláči. Ale jeho přítomností si můžeme být jisti i tehdy, když ji necítíme. To proto, že Boží přítomnost není pocit, je to skutečnost.

Ať už se právě teď cítíme blízko Bohu nebo ne, on blízko je. Touží po tom, abys prožíval jeho ničím nenarušovanou přítomnost. Ježíš v předvečer své smrti o tomto daru říkal svým následovníkům:

“Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach” (Jan 14:26–27).

Utěšitel, učitel, ten, který přináší pokoj - nepřipadá ti jako někdo, koho potřebujeme, když se nás zmocní silné pocity a přemáhají nás?

Prožívat silné emoce nesvědčí o nedostatku víry. Ježíš prožíval silné emoce, a o jeho víře by nikdo nepochyboval! Bůh zvládne, když prožíváme či cítíme zoufalství, vztek, hrůzu a děs, nebo když nás to přemáhá. Chce, abychom k němu své pocity přinesli a nechali Ducha svatého ukázat nám na jejich zdroj, tak aby se mohly uzdravit (Filipským 4:6–7; 1 Petrova 5:6–7).

Nejde o to své emoce ovládnout. Jde o to je zapojit je a dovolit Bohu učit nás jejich prostřednictvím. Naše pocity nám můžou lhát, ale Bůh nám vždycky řekne pravdu.

Ke které skutečnosti se můžeš přimknout, když tě emoce hrozí zavést do beznaděje?