Sedm úloh Ducha svatéhoUkázka

Duch svatý je náš Přímluvce

Tohle je jeden z největších zázraků milosti. Apoštol Pavel nám řekl, že Duch svatý, který v nás přebývá, "Právě tak nám pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás" (Římanům 8:26). Dokonce když ani nevíme, jak se vůbec modlit, Duch se za nás modlí dokonalou Boží vůli. Bez ohledu na to, jak temné těžkosti čelíme, Duch se za nás namáhá až dře, dokud se z té zkoušky bezpečně nevynoříme.

Už jsi někdy v modlitbě "úpěl"? Většina z nás ten pocit zná. Možná když předkládáme svůj nejhlubší pláč Bohu, necítíme se plni víry. Může se to stát, když procházíme těžkým zápasem a necítíme se nijak zvlášť duchovní.

Možná nejsme schopni zmobilizovat síly k modlitbě ani na půl hodinky. Naše modlitby mohou být žalostné série kratičkých vět jako "Bože, pomoz mi!" nebo "Pane, netuším, jak dlouho tohle ještě vydržím."

Ale v Bibli vidíme, že právě takové modlitby jsou plné moci. Všechno, co máš dělat, je číst si žalmy krále Davida, abys věděl, že Bůh slyší modlitby jako: "Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil" (Žalm 30:3).

A nesmírně útěšné na tom je, že když se v modlitbě cítíme frustrovaní nebo nevíme, co říct, Duch se v nás modlí na té nejhlubší rovině - a on ví, jak se modlit! To je slib v Římanům 8:26.

Mnozí z nás jsou v té nejintenzívnější fázi procesu zrození, fázi přehození výhybky. Porod dítěte je chvíle, kdy se těhotná žena cítí zmatená, podrážděná a neklidná. Na naší cestě víry prožíváme podobné pocity zoufalství. Sami sebe se ptáme: "Opravdu mi to Bůh slíbil?" Všechno v nás chce víru vzdát.

Přesně tak probíhá proces lopotné dřiny - a my máme Ducha svatého, aby nám pomáhal tou bolestí projít. Modlí se úpěním tak hlubokým, že to slovy nelze vystihnout, až do chvíle, kdy víra porodí odpověď na kterou tak čekáme.