Radost z rozloučení

Pamatuji si na ten den, kdy jsem se vydal na cestu minimalisty: bylo to roku 2008 na Den obětí války. Uklízel jsem svoji garáž, když v tom mi soused jednuduše řekl: „Hele, vždyť nepotřebuješ mít všechny tyhle věci.“ V tom momentu, když jsem pohlédl na hromadu krámů před vjezdem a zároveň si všiml mého pětiletého synka, jak si sám hraje na zahradě, v tom jsem si uvědomil: Nejen že mi moje jmění nepřináší do života spokojenost, ale ještě mě oddaluje od činností, díky kterým bych byl skutečně spokojen! Toho dne jsme se já a moje žena rozhodli žít zjednodušený život, který nám dává mnohem víc radosti, než jsme od toho očekávali.

Možná patříš mezi mnoho lidí, kterým slovo minimalismus může evokovat holé bílé zdi nebo člověka sedícího na zemi, protože nemá žádný nábytek. Může se ti to jevit jako cvičení v sebeomezování se žádným jiným účelem než se prostě omezovat. Řeknu ti... toto je daleko od pravdy! Pro mě je minimalismus pravý opak. Vypovídá o svobodě, pokoji a radosti.

Je to o prostoru, který se otevřel pro nové možnosti. Je to takové „spánembohem“ či „radost z rozloučení“, jelikož to odklidí překážky, které nám brání v tom, abychom žili tak, jak chceme my a jak chce Bůh. Ve skutečnosti vlastně ani nejsem tak zaujatý do minimalismu jako takového. Spíše chci pomáhat lidem dostat se na takové množství majetku, které jim umožní žít tak, jak jsou k tomu povoláni.

Pro ty z nás, kteří žijí ve vyspělejších zemích světa, to asi v 98 procentech případů souvisí s redukováním majetku namísto jeho zvyšování. Na tomto základě uvádím svou definici: Minimalismus je úmyslné podporování věcí, kterých si nejvíce vážíme, a odstraňování čehokoliv, co nás od nich vzdaluje. Krása minimalismu není v tom, co ztratíme. Krása a plný potenciál minimalismu spočívá v tom, co nám dá. Odměnou nám není jen čistý dům – je to smysluplnější život. V jakých praktických způsobech se může zlepšit tvůj život, pokud bys vlastnil méně majetku?