Vykrvácel!Ukázka

PŘEKONEJ HRADBY! 

Ježíš neumřel proto, aby zůstával v budově. Umřel proto, aby se dostal ven, mezi lidi. Když ho zavřeme do čtyř zdí kostelů či modliteben, je tam uvězněný. Nikdy nezamýšlel zůstat chycený v budově, ale dnešní církev uvěznila velkého Boha do malého domu! 

Proč Ježíš zemřel za hranicí města? Jeruzalém miloval tak moc, že pro něj plakal. Ale když přišel čas umřít, umřel venku za Jeruzalémem. Vykročil ven z uvěznění náboženstvím, aby mohl umřít pro nás. Náboženství bude vždycky věznit. Vztah bude vždycky osvobozovat. Ježíš zápasil s náboženskými, ale přijímali ho hříšníci, čímž mu získali obvinění od jeho náboženských. Umřít venku z města bylo svědectvím proti městu. Umřel, aby otřásl hradbami náboženství a prolomil normy, rutinu a rituály, které držely ostatní lidi venku.  

Ježíš umřel venku proto, aby celé lidstvo mělo přístup. Kdyby byl zůstal uvnitř hradeb a umřel, my bychom se nedostali dovnitř. Umřel za hradbami, aby každý, od spravedlivých po pohany, mohl jít k němu. Vykrvácel proto, aby každý mohl vstoupit! 

Po smrti venku za městem se Ježíš zahalil rouškou, aby se stal naším přímluvcem. Židé rozuměli významu obratu "zakrýt rouškou." Pro ně to reprezentovalo činy kněze, který se postavil do průrvy pro nehodné - pro ty, kteří nemohli k Bohu přistupovat tváří v tvář. Kněz tu jazykem hříšných tlumočil vyjádření, které Bůh všech přijme. Kněz byl dostatečně jiný, aby mohl přinést jednotu mezi Boha a lidstvo. Kněz mohl chápat hříšníka a komunikovat s ním, a přesto mluvit jazykem Krále.  

Jestli se máme sjednotit, potřebujeme ocenit různost a přijmout rozdíly druhých, takže se za ně budeme moct přimlouvat. Musíme se postavit do průrvy těch, kteří by jinak neměli přístup k Bohu, kterého neznají a nikdy se s ním nesetkali. Musíme překonat hradby, které nás dělí, abychom se mohli sjednotit, jít do světa a podělit se o evangelium s každým stvořením. Pak každý, kdo uvěří, bude zachráněn!