Hloubková očista: Jak se zbavit hanby, toxických vlivů a neodpuštěníUkázka

Hloubkové vyčištění hanby

Jak by tvůj život vypadal, kdyby ses nikdy nestyděl? Kdybys neprožil hanbu? Představ si, že by ses nikdy necítil nehodný, nedostatečný, nebo že se musíš osvědčit. Do jakých rizik bys šel, kdyby tě hanba nedržela zpátky, kdyby ti nebránila? 

Bohužel žijeme v padlém světě a hanba pro nás není cizí. Vlastně je to tak, že hanba je jedna z prvních emocí, které se po prvním hříchu objevily.  

Takže, co je hanba? 

Hanba je zdrcující pocit, že nám naše chyby vstupují do identity a stávají se její součástí. Podívejme se zpět do zahrady Eden. 

Bůh říká Adamovi a Evě, že si mohou brát všechno - kromě ovoce z jednoho stromu. Had přesvědčuje Evu, aby to ochutnala, ona pak k témuž přesvědčí Adama, a rychle se jich zmocní hanba. 

A místo aby běželi k Bohu a svou chybu přiznali, chabě se pokoušejí schovat a zakrýt. 

I my to tak děláme. Uděláme chybu a instinkt nám velí nějak to zakamuflovat. Nebo se cítíme trapně, stydíme se, nebo jsme příliš pyšní na to, abychom vyznali Bohu a lidem, že jsme to podělali, a tak se ve své hanbě dusíme a cítíme se sami a pochroumaní. 

Bůh říká: “Jíst to ovoce byla špatné.” Na druhé straně hanba říká: “Jsi špatný, protože jsi jedl to ovoce.” 

Vina se často může stát vstupní bránou k pokání a posílení vztahu s Bohem. Hanba nás udržuje zaseknuté v hříchu, čímž nás odděluje od Boha. 

Ale když jdeme za Ježíšem, nemusíme žít v hanbě. Ježíšův prázdný hrob je hlasité volání na hanbu, aby tě nechala být. Jen se podívej, co pro nás Ježíš udělal.: 

… pro radost, ležící před ním (Ježíšem), nedbal na hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu Židům 12:2

Umíš si představit, jakou hanbu musel Ježíš vytrpět, když na ten kříž šel? Byl nahý, zmlácený k nepoznání, a čekala ho smrt na veřejnosti. A přesto tu hanbu na kříži vydržel, abychom my mohli nad hanbou zvítězit jednou provždy. 

Proto odpovědí na skoncování s hanbou není svépomoc. Neznamená to dělat dobré skutky. Není to říkat sami sobě, že jsme úžasní. Neznamená to ignorovat své chyby nebo je něčím kompenzovat. 

Odpověď na hanbu je prázdný hrob. A když se méně zaměříme na to, co jsme udělali, a víc na to, kdo je Bůh a co pro nás udělal on - jsme na cestě k vítězství nad hanbou. 

Až se příště ocitneš v pasti toxické spirály hanby, přesvědčen, že to, čeho ses dopustil, tě diskvalifikuje z Boží rodiny, zde je pravda, kterou můžeš prohlásit: 

Nejsem ____. Díky Kristu jsem ____. 

Nejsem špatný. Díky Kristu je mi odpuštěno. (Římanům 8:1, Jan 3:17) 

Nejsem zlomený. Díky Kristu jsem milovaný. (Jan 3:16) 

Nejsem nedostatečný, ale Kristus ve mně je víc než dostatečný. (Římanům 8:37) 

Ať už ti hanba namlouvá jakoukoli lež, umlč ji Boží pravdou. 

Modlitba: Bože, už se od tebe nechci oddělovat. Hanba tvrdí, že jsem pro tvou lásku příliš, příliš špatný, příliš jsem to podělal. Ale ty říkáš, že díky Kristu jsem milovaný, stojím za to, jsem vyvolený, povolaný a je mi odpuštěno. Prosím, nahraď mé lži svou pravdou. Ježíši, děkuji, že jsi zvítězil nad hanbou a nabízíš svobodu. Ve jménu Pána Ježíše, amen.