Unavený svět se znovu raduje: Adventní zamyšlení 2020Ukázka

Den 2: Marie

Marie měla mnoho důvodů k tomu, aby byla vystrašená. 

Byla mladá, zasnoubená a najednou jí bylo řečeno, že je těhotná. Třešničkou na dortu bylo, že jí tuhle zprávu doručil anděl. Však víš, duchovní bytosti, které lidi většinou děsí. 

Můžeme si jen domýšlet, co se v té chvíli Marii asi honilo hlavou. Jak asi bude reagovat její rodina? Zřeknou se jí? Budou ji lidé z města odsuzovat a roznášet pomluvy? Uvěří Josef tomu, co se jí stalo? Nebo ji odmítne? Zesměšní? Nebo něco horšího?

Marie si ale místo myšlenek plných strachu vybrala myšlenky plné víry: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!" (Lk 1:38, B21). Později, Marie navštívila svou sestřenici Alžbětu a ta o ní řekla: „Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil." (v. 45).

Bylo by krásné říct, že naše typická odpověď na strach je vždy stejná jako odpověď Marie: píseň chvály a nadějné očekávání. Ale buďme upřímní. Strach se vplíží do našich myslí a duší stejně pomalu a nepozorovaně, jako se bílý obláček promění v tmavý bouřkový mrak. Jak reaguješ? Stáhneš se? Izoluješ od druhých? Držíš strach v sobě a točíš se v nekonečných "co kdyby"?

Podívejme se na Mariinu reakci. Po tom, co navštívila Alžbětu, obrátila svou pozornost k Bohu chvalozpěvem známým jako Magnificat ("Má duše velebí Hospodina"). V této písni je několik užitečných věcí. Hodí se, když se snažíme udržet v naději, zatímco kolem nás víří strach:

• Marie začala chválou.Celá píseň je o Boží slávě. Přestože měla Marie jistě spoustu otázek k tomu, co to vlastně znamená porodit Spasitele světa, otevřela se radosti místo znepokojení.
• Připomínala si svou roli v Božím příběhu.Ve verši 48, říká: „neboť si všiml ponížení své služebnice. Hle, od nynějška všechna pokolení budou vyprávět o mé blaženosti". Marie věděla, že Bůh má vše pod kontrolou. On byl ten, kdo ji stvořil a posílil. Byla Jeho dílo a tato připomínka jí umožnila se soustředit na pravdu o tom, kým byla ona a kým je On. Bylo jí připomenuto, že její část příběhu není koncem tohoto příběhu.
• Připomínala si Boží dobrotu a spravedlnost.Nepřemýšlela jen nad požehnáním, které Bůh uděluje nebo nad sliby, které dal Izraeli. Přemýšlela také nad tím, jak může Bůh vše špatné znovu napravit (v. 51-53). 

Marie zahnala strach chválou. Nahradila nejistotu pravdou o tom, kdo je Bůh tím, že si připomínala svou roli v Jeho příběhu. A přehlížela obavy z odmítnutí nebo pomluv tím, že si připomínala, že slouží Bohu spravedlnosti.

Díky tomu, mohla Marie doufat. A stejně tak můžeš i ty.

Otázky k zamyšlení:

• Kdy tě strachem zahltil? Jak jsi reagoval/a?
• Jaké emoce myslíš, že Marie cítila, když k ní přišel anděl předat tuhle zprávu?
• Jak ti může odpověď Marie na Boží zprávu dodat o těchto Vánocích odvahu?