Lépe se rozhodovat, méně litovatUkázka

Co ode mne vyžaduje láska?

Tato vyjasňující a současně děsivá otázka by nám měla hlídat svědomí. Měla by fungovat jako průvodce, rozcestník i kompas, když navigujeme nevyhnutelnou spletitostí neodmyslitelnou v každém vztahu. Měla by nás informovat, jak s někým chodit, jak vychovávat, šéfovat, vést firmu i koučovat. Měla by vytvořit ochranný prostor kolem toho, co říkáme a děláme v roli manželského partnera, spolupracovníka i souseda.

Tato otázka poskytuje hlas Boží vůli pro nás v oblastech, kde Bible a ostatní křesťanská literatura mlčí. Tyto mezery zde plní se znepokojivou přesností. Má úspěch tam, kde konkordance selhávají. Vyvrací nemastné neslané ospravedlňování: "Ale Bible nikde neříká, že je něco špatného na ______." Zalepuje mezery. Vynáší na světlo pokrytectví. Staví se jako soudce v porotě. Je to tak prosté, a přesto nevyhnutelné i náročné.

Naše poslední otázka, inspirovaná a poháněná Ježíšovými slovy "jako jsem já miloval vás", přikazuje, zasahuje do každého představitelného vztahového scénáře. Všichni se občas ocitáme v pokušení ptát se, s jak málem by nám to ještě ve vztahu prošlo - právě to, co bychom neradi, aby zvažoval ten druhý. Tato otázka nás volá k vyhodnocení. Když tento koncept představuji veřejně, často žádám posluchače, aby si dobře zapsali za uši:

Když si nejsi jist, co říct nebo udělat, jen se zeptej, co od tebe vyžaduje láska.

Nepotřebujeme tady žádnou kapitolu ani verš. Máme něco lepšího. Je to Ježíšův nový, všezahrnující, neodvratně jednoduchý příkaz. Máme s ostatními jednat tak, jak náš nebeský Tatínek skrze Krista jednal a jedná s námi. Udělal to, co pro nás bylo nejlepší. A my, na oplátku, máme dělat to, co je nejlepší pro druhé, dokonce i kdyby ostatní uznali i to, co je lehce pod touto laťkou.

Láska.

Láska vyplní mezery. Láska redukuje třenice vznikající naším omezeným pohledem pod povrch, nedostatkem informací a navyklými sudičskými zážitky. Je spousta toho, co nevím. Jsou věci, které nikdy nepochopím. Ale moje neznalost či nevědomost mi nebrání být schopný dávat ty druhé na první místo.

A tak i když si nejsem vždycky jistý, čemu mám věřit, a dokud můj pohled na různé věci dozrává a mění se, skoro vždycky vím, co ode mne vyžaduje láska.

A vsadím se, že to víš i ty.