Víra nad strachemUkázka

Den 3

Ten největší nepřítel víry je strach. Když se ocitneme v těžké situaci, strach se pokouší dostat se nám do srdce a myšlení, aby převážil nad naší vírou v Ježíše. Stejně jako světlo je opak tmy, strach je opak víry. 

Marek 5 nám vypráví přeběh člověka jménem Jairus. Ten přišel k Ježíšovi, protože měl nemocnou dcerušku. Ježíš souhlasil, že s ním půjde k nim domů. Na cestě je pozdržela žena, která se odvážila vztáhnout ruku a dotknout se lemu Ježíšova oděvu. V tom okamžiku se uzdravila. Když Jairus viděl, jak se tento zázrak odehrává, musel být hodně rozrušený. Ježíš byl na cestě k nim, tak se jeho dcera také jistě uzdraví! A právě v tu chvíli někdo k Jairovi přišel a řekl mu ničivou zprávu, že mu dceruška umřela. Ježíš mu okamžitě řekl: "Neboj se, jenom věř." Ježíš věděl, že Jairus si potřeboval udržet víru a že si nemohl dovolit nechat do toho vstoupit strach. 

Strach se pokouší donutit nás uvěřit něčemu jinému, než říká Bůh. Když člověk někde v místnosti, kde je tma, zapálí sirku, světlo tu tmu přemůže. Jako ten nejmenší paprsek světla zaplaší tmu, tak i ten nejslabší paprsek víry zaplaší strach. Žalm 56 nám říká, že když se bojíme, máme vložit svoje spolehnutí, svou víru, na Pána Boha. Můžeme věřit, že on je větší než všechno, co se s námi a kolem nás děje. 

Když se díváme na to, co se dnes na světě děje, snadno se může stát, že dovolíme strachu, úzkosti a starostem, aby nám ovládly pocity. Místo toho ale máme nechávat svou víru, aby v Bohu naše pocity řídila. Potřebujeme se v Božím slově dívat na Boží sliby, abychom dovolili růst své víře v Boží schopnost pomoct nám to zvládnout.

Filipským 4 nám poskytuje klíč k zacházení se strachem: "O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.” To se může zdát prosté, ale jak pravdivé! Když stojíme tváří v tvář strachování, místo toho můžeme své obavy předávat Bohu a děkovat mu, že se o naše potřeby stará. Když Bohu už dopředu děkujeme, že dodržuje své Slovo, používáme tak svou víru a trénujeme ji. Když se toto stane pravidelným zvykem, vedlejší produkt pak je Boží pokoj, který nám v mysli vzbudí odolnost, a ta v nás utiší strach, ukonejší srdce a posílí víru.