Honba mrkvíUkázka

Honba za obdivem

Je zde jedna věc: Obdiv je něco, co by sis měl přát. Zůstaň s námi - toto není nějaká forma podbízení.

Obdiv je něco, co by sis měl přát. Tím, co tě posune dál, co tě vytvoří nebo zlomí je to, čí obdiv hledáš.

V životě jsme podmíněni hledat obdiv ostatních lidí. Jako děti nás dospělí chválí, když uděláme něco dobrého. Užíváme si jejich chválu, takže pokračujeme v konání dobrých věcí. Ve škole se pilně učíme a hledáme chválu od učitelů nebo se od nich otočíme a hledáme přijetí od vrstevníků. Jakmile vstoupíme do pracovního procesu, dlouhé hodiny pracujeme s nadějí, že ohromíme naše nadřízené. Nebo si kupujeme větší domy a lepší auta, abychom získali respekt od našich přátel a rodiny.

A když uspějeme a dosáhneme obdivu a uznání od druhých? Cítíme se skvěle. Svět vypadá jasnější. Chodíme celí rozjaření. Náš pocit sebehodnocení se zvyšuje a posilňuje.

Ale.

Věděl jsi, že zde bude slovo „Ale“

Nakonec jeden z těch lidí tě odmítne obdivovat. A když se to stane, může to být pro tebe matoucí. Možná to už víš.

Není to tak, že bys vzhlížel ke špatným lidem. Nikdy nenajdeš plné uznání a obdiv, který hledáš, u lidí. Jen Bůh může vyjádřit tvé nejhlubší potřeby k obdivu a uznání. A víš co? Nemusíš stát na hlavě nebo se chovat určitým způsobem, abys získal jeho uznání. V okamžik, kdy přijmeš Boha jako svého Spasitele a uděláš z Něj Pána tvého života, jsi obdivován a uznávaný Bohem. A to je to. Od toho okamžiku jsi Božím dítětem.

Pravděpodobně jsi už o tomto všem dříve slyšel. Dnes to ale zkus cítit. Máš všechno uznání a obdiv, jaký jsi kdy potřeboval - uznání a obdiv, který nikdy nezeslábne, nezakolísá ani neselže. Tvoje hodnota je zabezpečena a ty můžeš spočinout v uznání a ocenění Boha tvého Otce.

K zamyšlení:Od koho právě teď čekáš uznání? Čím nebo kým chceš být obdivován? Jak by se změnily tvé vztahy, kdybys dovolil, aby Boží uznání a obdiv pokryly potřebu?