Denní zamyšlení s Rickem WarrenemUkázka

Hradba pýchy

Život je boj, ale většina lidí si neuvědomuje, že to není náš boj. Jako v případě Jákoba v Genesis 32:22-23. Ve skutečnosti to je Boží boj! My sice chceme být Bůh, ale v žádném případě ten boj nemůžeme vyhrát. Přesto to zkoušíme.

A. W. Tozer řekl: "Důvod, proč tolik lidí prožívá problémy, pořád hledá a pořád postupuje vpřed tak pomalu, je, že jsme se ještě neocitli v koncích. Pořád se ve svém životě pokoušíme velet a tím se Bohu v jeho působení v nás pleteme do cesty."

My Bůh nejsme a nikdy nebudeme. Jsme lidé, a chvíle, kdy se pokoušíme být Bůh, jsou ty, v nichž končíme skoro jako satan, který se také pokoušel být rovný Bohu.

Svou člověčinu sice přijímáme intelektuálně, ale emocionálně už ne. V hlavě toto pomyšlení schvalujeme, ale když narážíme na vlastní limity, naštveme se, zlobíme, a zmocňuje se nás vzdor. Chceme být větší (nebo menší), chytřejší, silnější, talentovanější, krásnější a bohatší.

Chceme všechno mít a všechno dělat sami, a když to nejde, rozhodí nás to. A pak, když si všimneme, že Bůh jiným dal vlastnosti, které my nemáme, začneme závidět, žárlit a litovat se.

C. S. Lewis vypozoroval: "Čím víc dovolíme Bohu, aby nás ovládl, tím opravdověji se stáváme sami sebou - protože on nás stvořil. On nás všechny udělal různé přesně tak, jak zamýšlel. A až tehdy, když se obrátím ke Kristu, když sám sebe předám jeho osobnosti, pak teprve můžu začít být sám sebou, já jako skutečná osobnost."