Drahá závislost...Ukázka

Den 4: Tvrdé dno

Když se zpod naší závislost vytratí poduška, když příjemné chvíle odezní a začne to být cesta o zvládnutí a přežití, jsme skoro na tvrdém dně. Když nás obklopí zoufalství a bezmocnost, už na něm skoro jsme. 

Toto dno vypadá jinak pro každého, koho tato nemoc zasáhla. Ale abychom se odtamtud vrátili, musíme se podřídit skutečnosti, že se nám to vymklo z ruky. Že na tom nebudeme lépe, když budeme dál dělat stejná rozhodnutí jako dosud. Jediný způsob, jak se vyškrábat ze dna, je začít se dívat nahoru.

Bůh slibuje, že se s námi na tom dně setká. Když nám to připadá vyloučené, když se zdá, že se nikdy nevyškrábeme z propasti závislosti, on tam je. Uzdravení není snadná cesta. Je to ale jediná cesta, na níž neskončíme ve vězení, v ústavu nebo mrtví. Máme svobodnou vůli - Bůh nás nikdy nebude nutit, abychom se rozhodli pro něj. Ale když to uděláme, slibuje, že nás nikdy neopustí a nikdy se nás nevzdá.

Dopadnout na dno z nás může vyrazit dech. Možná to ještě pořád bolí. Ale tvrdé dno je základ, na němž můžeme postavit svůj nový život rekonvalescence, když Boha poprosíme o pomoc. Tvrdé dno může být tam, kde se náš konec stává novým začátkem. Bůh říká, že s námi provede výměnný obchod: my mu dáme popel svém spáleného života a on nám dá korunu krásy. Místo truchlení a zoufalství nám dává radost a chválu.