Vytvořit prostorUkázka

Slovo a modlitba

Když čteme Bibli, hledáme Boha. Když se modlíme, nasloucháme Bohu. Studovat Bibli neznamená objevit uživatelský manuál pro život, ale jde o nalézání pochopení Boha samého. Podobně modlitba není prodejní automat ani konzultace. Když se věnujeme Bibli a modlitbě, přinášíme svůj život k Bohu, abychom Boha přijímali.

V Přísloví 2:1 nás Bůh oslovuje "synu", čímž zaujímá pozici Otce. Bůh je náš Otec, který k nám mluví, střeží náš život a zdarma dává moudrost. Bůh je erudovaný, je náš poklad a náš štít. 

Když čteme Bibli a modlíme se, usilujeme vidět a chápat Boží dílo, Boží život a Boží jednání ve světě. Proto se Boha v modlitbě ptáme: "Co už jsi vykonal? A co dál děláš?”

V tomto oddílu vidíme, že Bůh přikazuje, mluví, dává porozumění, chrání nás, štědře nás zahrnuje moudrostí a dává na nás pozor. Bůh se nechává poznat a velkoryse mluví do každé oblasti života, aby přinášel moudrost a vědění, které jsou naší duši příjemné, potěšují ji.

Jsi Boží syn nebo dcera. V Kristu jsi chráněný, dobře hlídaný, bezúhonný, a jsi příbytek moudrosti. Jsi jeho dítě, ne proto, že bys dělal to nejlepší, na co se zmůžeš, ale protože Bůh je Otec. Jsi chráněný ne proto, že by ses sám dobře chránil, ale protože Bůh je tvoje záštita a štít. Tvoje identita má své kořeny v Jeho identitě.

Zde je jen několik málo implikací tohoto textu. Jsme povoláni přijímat Boží slovo, věnovat mu pozornost, volat k Bohu, pozvedat k němu svůj hlas, hledat ho jako poklad, chápat ho, nacházet znalost či známost, přijímat moudrost a chápat spravedlnost. Mnohé z těchto implikací či dopadů přeorientují naše motivy i způsob, jakým přicházíme k Bohu ve čtení Bible a v modlitbě.