Jak v uspěchaném světě najít odpočinekUkázka

O Ježíšově návštěvě doma u Marty víš v případě, že se v církvi už nějakou dobu vyskytuješ. Dřív nebo později se to z kazatelny v nedělním kázání objeví jako předmět.

A my se velice rychle poznáme v jedné ze sester. 

Začněme u nás, které chodí v Martiných botách.

Jako Marta možná zjistíme, že ve své cestě víry zápasíme. Možná jsme se bezděčně zařadily do typu, kterému říkáme křesťanské vystupování. Neuvědoměle se poddáváme myšlence, že si Boží souhlas a uznání můžeme zasloužit. Možná věříme, že těžce pracujeme pro Boží království, a přitom se nám ve skutečnosti služba stala důležitější než sám Mesiáš.

Zapomínáme, že Kristus umřel pro nezbožné, pochroumané, zraněné, pro ty, kteří to nemají zmáknuté. Písmo říká v Římanům 5:8, že "Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci." 

Ještě byli hříšníci. Bůh nás nepotřebuje dokonalé. Nechce po nás, abychom mu předváděly čistý štít. Jemu jde o to, aby se chopil polámaných kousků našeho života a zase je dal dohromady, aby tím vytvořil něco tak nádherného, že se o nás vyjadřuje jako o "vzácném vlastnictví."

Jestli si myslíš: "Nejsem dost dobrá pro křesťanství", máš naprostou pravdu! Pravda je, že žádná z nás není "dost dobrá." Všechny jsme zhřešily a chybí nám Boží standard svatosti. Když si uvědomíme, že se nám to nikdy z vlastních zásluh nepovede, je to první krok k nalezení odpočinku už teď a i pro celou věčnost. 

Přines k němu svůj zmatek a nepořádek. Přines mu svou pochroumanost. Pro něj to není příliš, on si s tím poradí. 

Polož se do toho

Boře Otče, děkuji, že jsi svého Syna poslal na kříži zaujmout moje místo. Tolik se mi ulevilo, že moje spravedlnost vyvěrá z něj a vůbec nezávisí na mně nebo na tom, co zvládnu já. Spoléhám se na tu dokonalou oběť, díky níž já nemusím být dokonalá. Amen