Svatý shon: Přijměte život plný tvrdé práce a dobrého odpočinkuUkázka

Přijmout nový pohled a přístup ke shonu – naší vlastní pilné práci - vyžaduje čas. Ale pokud jde o změnu a nové věci, které Bůh chce v našem životě dělat, máme dvě možnosti: ustoupit anebo se přidat a nechat se vyvinout. Jsem první kdo připouští, že ustupování často zní lépe, ale jen do chvíle, kdy mi Bůh ukáže motivaci. Když mě děsí změna, je to proto, že se spoléhám na svou vlastní sílu zvládnout danou věc. Předpokládám, že je na mně, aby to fungovalo, aby to bylo úspěšné, a abych neselhala - znovu. Když se rozhodnu ustoupit, je to proto, že si uvědomuji, že sama o sobě, jen v mém vlastním úsilí, nebudu schopna zajistit, aby vše šlo tak, jak má.

Pak se ale přestanu snažit a začnu věřit, že Bůh mi přináší novou věc. Že má pro mě plán, který je dobrý a přinese Jemu slávu a rozšíří Jeho království.

Nakloníš se k Jeho nové cestě, té na které je naše vlastní úsilí nahrazeno Jeho svatým shonem? Anebo ustoupíš a upřednostníš pohodlí toho co znáš, pře nepoholím nepříjemné sezóny plné nových neznámých?

Zde jsou tři jistoty, které si můžeme v bezpečí vzít s sebou do budoucnosti: Bůh s námi ještě neskončil, je připraven udělat novou věc, a je s námi na každém kroku.

Svatý shon nám dává svobodu pracovat pilně se vší silou na úkolech, které nám Bůh klade do duše. Toto je práce srdce, dílo, které podporuje růst Božího království. Svatý shon nám dává svobodu uznat, že práce, kterou ostatní dělají, je vhodná pro ně, ale ne nutně pro nás v této dané chvíli. Svatý shon nám pomáhá slyšet Boží hlas nad hlasem materialistického, panovačného světa, pro tento důvod, abychom mohli říci ano, práci dané Bohem do našich srdcí, a říci ne, práci, která ochudí naše duše.

Žít na hranici mezi svatým shonem a snahou, svatým odpočinkem a leností, je choulostivá záležitost. Když se příliš naklonímea jednu stranu, začneme se více spoléhat na naši vlastní sílu místo toho, abychom zůstávali v Božích připomenutích, že On je naše síla. Boží verze shonu neznamená hledání vícera času, abychom toho mohli více stihnout, nýbrž objevování toho, k čemu nás Bůh povolal, abychom tak mohli sloužit, dávat a povzbuzovat lépe - na správných místech a správnými způsoby.