Přísloví 22:7-16
Přísloví 22:7-16 Bible Kralická 1613 (BKR)
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací. Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit. Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam. Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho. Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Přísloví 22:7-16 Bible 21 (B21)
Boháč panuje nad chudáky, dlužník je věřitelovým otrokem. Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí; jeho hrůzovláda pomine. Požehaný je ten, kdo je štědrý; i o chleba se dělí s chudákem. Vyžeň drzouna a zmizí rozepře – konec hádek i urážek! Kdo z čistého srdce miluje, kdo má ušlechtilost na svých rtech, bude mít krále za přítele. Hospodin střeží vědění, úmysly podvodníků ale překazí. „Venku je lev!“ říká lenoch. „Na ulici přijdu o život!“ Ústa svůdkyně jsou bezedná jáma, kdo hněvá Hospodina, do ní se propadne. Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene. Kdo drtí chudé, aby se obohatil, a dává bohatým, skončí v chudobě.
Přísloví 22:7-16 Český studijní překlad (CSP)
Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele. Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine. Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému. Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba. Kdo miluje čisté srdce a rty jsou jeho ozdobou, bude mít krále za přítele. Hospodinovy oči střeží poznání, podvrací záměry nevěrného. Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí. Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; na koho se Hospodin hněvá, ten tam spadne. V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí. Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.