Přísloví 22:7-16

Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací. Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit. Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam. Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho. Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.