Lukáš 4:1-20
Lukáš 4:1-20 Slovo na cestu (SNC)
Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť. Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“ Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “ Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí. Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“ Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“ Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů. Vždyť je přece psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě ochránili, a že tě ponesou na rukou, aby ses nezranil.“ Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“ Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost. Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí. Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali. Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma. Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno: „Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil, že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.“ Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu.
Lukáš 4:1-20 Bible Kralická 1613 (BKR)
Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť. A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl. I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé. I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů. Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času. I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině. A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech. I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl. I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, A zvěstovati léto Páně vzácné. A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
Lukáš 4:1-20 Bible 21 (B21)
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl. Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“ Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“ Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, aby tě chránili, a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“ Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“ Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost. Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili. Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“ Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj.
Lukáš 4:1-20 Český studijní překlad (CSP)
Ježíš pak plný Ducha Svatého se vrátil od Jordánu. Duch ho vodil pustinou čtyřicet dní a Ďábel ho pokoušel. V oněch dnech Ježíš nic nesnědl, a když se skončily, vyhladověl. Ďábel mu řekl: “Jsili Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se stane chlebem.” Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: "Člověk nebude živ jen chlebem [, ale každým Božím slovem]."” Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: “Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, a komukoli chci, tomu ji dám. Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.” Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: "Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit."” Přivedl jej pak do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: “Jsili Syn Boží, vrhni se odtud dolů; vždyť je napsáno, že "svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili" a "na rukou tě ponesou, abys snad svou nohou nenarazil na kámen."” Ježíš mu odpověděl: “Je řečeno: "Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha."” Když Ďábel dokončil všechno pokušení, odstoupil od něho až do příhodné doby. Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a pověst o něm se rozšířila do celého okolí. A vyučoval v jejich synagogách, oslavován ode všech. I přišel do Nazareta, kde byl vychován. Podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy. A povstal, aby četl. Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul svitek a našel místo, kde bylo napsáno: "Pánův Duch je na mně, protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu, vyhlásit vítaný Pánův rok." A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho.