Job 21:22-34
Job 21:22-34 Bible Kralická 1613 (BKR)
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí? Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný. Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá. Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením. Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou. Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte. Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných? Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte, Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá? Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí? A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane. Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu. Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Job 21:22-34 Bible 21 (B21)
Chce tu snad někdo Boha poučit? On přece soudí všechno na nebi! Jeden umírá v plné síle, v klidu a zcela spokojen, stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé. Jiný zas umírá plný hořkosti, aniž kdy okusil, co je blahobyt. Do prachu však ulehnou jeden jak druhý, oba dva stejně přikryjí červi. Víte, já znám ty vaše myšlenky – hledáte způsoby, jak mi ublížit. Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce? Stanům darebáků kde konec je?‘ – To jste se nikdy neptali pocestných? Nepřijímáte jejich svědectví? Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen, v den rozhněvání vyvázne. Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí? Za to, co prováděl, kdo mu odplatí? Ještě mu pohřeb vystrojí, nad jeho hrobem budou bdít. Lehká mu bude země pohřební, vždyť za ním kráčí celé procesí a předcházejí ho nesčetní. Jak mě chcete těšit těmi nesmysly? Vaše odpovědi jsou samé lži!“
Job 21:22-34 Český studijní překlad (CSP)
Cožpak bude někdo učit Boha poznání, když on bude vznešené soudit? Jeden zemře ve své naprosté bezúhonnosti, je úplně bezstarostný a spokojený. Plné mléka jsou jeho dížky a do jeho kostí nasákl morek. Jiný pak zemře s hořkostí v duši aniž se nasytil dobrem. Ulehnou společně do prachu a pokryjí je larvy. Inu, poznal jsem vaše úmysly a plány, jak se mnou chcete násilně jednat. Vždyť říkáte: Kde je dům šlechtice a kde je stan s příbytky ničemů? Cožpak jste se nezeptali těch, kdo prochází kolem? Snad nebudete popírat jejich znamení: Ano, zlý bude ušetřen v den pohromy, budou odneseni v den zuřivosti. Kdo mu vytkne jeho jednání do očí a kdo mu odplatí za to, co on spáchal? On pak bude odnesen k hrobům a nad jeho rovem se bude bdít. Hroudy v údolí jsou mu sladkými, potáhne se za ním každý člověk, bezpočet jich bylo před ním. Jak mě potom chcete potěšit marností? A vaše odpovědi -- zůstala jen věrolomnost.