1 Samuel 14:24-34
1 Samuel 14:24-34 Bible Kralická 1613 (BKR)
A ačkoli muži Izraelští utrápili se toho dne, však Saul zavázal lid s přísahou, řka: Zlořečený muž, kterýž by jedl chléb prvé, než bude večer, a než se pomstím nad nepřátely svými. A tak neokusil všecken lid chleba. Všecken pak lid té krajiny šli do lesa, kdež bylo hojnost medu po zemi. A když všel lid do lesa, viděl tekoucí med; žádný však nepřičinil k ústům svým ruky své, nebo se bál lid té přísahy. Ale Jonata neslyšev, že otec jeho zavazoval lid přísahou, vztáhl hůl, kterouž měl v ruce své, a omočil konec její v plástu medu, a obrátil ruku svou k ústům svým; i osvítily se oči jeho. Odpovídaje pak jeden z lidu, řekl: Velikou přísahou zavázal otec tvůj lid, řka: Zlořečený muž, kterýž by jedl chléb dnes, ačkoli zemdlel lid. Tedy řekl Jonata: Zkormoutil otec můj lid země. Pohleďte, prosím, jak se osvítily oči mé, hned jakž jsem okusil maličko medu toho. Èím více kdyby se byl směle najedl dnes lid z loupeží nepřátel svých, kterýchž dosáhl? Nebyla-liž by se nyní stala větší porážka Filistinských? A tak bili toho dne Filistinské od Michmas až do Aialon; i ustal lid náramně. Protož obrátil se lid k loupeži, a nabravše ovcí a volů i telat, zbili je na zemi; i jedl lid se krví. I pověděli Saulovi, řkouce: Aj, lid hřeší proti Hospodinu, jeda se krví. Kterýž řekl: Přestoupili jste přikázaní. Přivaltež i hned ke mně kámen veliký. Opět řekl Saul: Rozejděte se mezi lid a rcete jim: Přiveďte ke mně jeden každý vola svého a jeden každý dobytče své, a bíte tuto a jezte, i nebudete hřešiti proti Hospodinu, jedouce se krví. Přivedli tedy všecken lid jeden každý vola svého rukou svou té noci a zabíjeli tu.
1 Samuel 14:24-34 Bible 21 (B21)
Izraelští muži byli toho dne už vysíleni, ale Saul zavázal vojsko touto přísahou: „Zlořečený ten, kdo by okusil pokrm před večerem, dokud se nepomstím svým nepřátelům.“ Nikdo z vojska proto nic nejedl. Celé vojsko vstoupilo do lesa, kde na zemi ležel med. Když muži přišli do lesa, uviděli med kanoucí z pláství, ale nikdo z vojska se ho ani nedotkl, aby ho ochutnal, protože se báli té přísahy. Jonatan ale svého otce neslyšel, když zavázal lid tou přísahou, a tak vztáhl hůl, kterou měl v ruce, a ponořil její konec do plástve medu. Nabral ho, ochutnal a oči se mu rozjasnily. Jeden z mužů mu tehdy řekl: „Tvůj otec zavázal vojsko přísahou: ‚Zlořečený ten, kdo by dnes okusil pokrm.‘ Proto jsou muži tak vyčerpaní.“ „Můj otec tím škodí zemi,“ řekl na to Jonatan. „Jen se podívejte, jak se mi rozjasnily oči, sotva jsem ochutnal trochu medu. Co teprve, kdyby se dnes vojsko pořádně najedlo z nepřátelské kořisti? Nebyla by pak porážka Filištínů ještě větší?“ Toho dne pobíjeli Filištíny od Michmasu až po Ajalon a muži byli velmi vyčerpaní. Proto se vrhli na kořist a brali ovce, dobytek i telata, na místě je poráželi a jedli i s krví. Saulovi bylo oznámeno: „Hle, vojsko hřeší proti Hospodinu. Jí maso s krví.“ „To je zrada!“ prohlásil Saul. „Hned ke mně přivalte veliký kámen.“ Potom rozkázal: „Rozejděte se do vojska a řekněte jim: Přiveďte každý svého býka nebo ovci ke mně a tady je porážejte a jezte. Nehřešte proti Hospodinu pojídáním masa s krví!“ Každý z vojska tedy té noci přivedl svého býka a porazil ho tam.
1 Samuel 14:24-34 Český studijní překlad (CSP)
V onen den byli Izraelci vystaveni tlaku. Saul zapřisáhl lid slovy: Prokletý buď muž, který do večera, dříve než se pomstím na svých nepřátelích, pojí pokrm. Nikdo z lidu neokusil pokrm. Potom všechen lid vstoupil do lesa a na zemi byl med. Když přišel lid do lesa, zrovna tekl med, ale nikdo nezvedal svou ruku k ústům, protože se lid bál přísahy. Jónatan to však neslyšel, když jeho otec zapřísahal lid, vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a ponořil ji do plástve medu. Vrátil ruku zpět k ústům a jeho oči se rozzářily. Někdo z lidu mu pověděl: Tvůj otec rozhodně zapřísahal lid slovy: Prokletý buď muž, který dnes pojí pokrm, takže lid je unaven. Jónatan řekl: Můj otec trápí zemi. Jen se podívej, jak se mi rozzářily oči, protože jsem okusil trochu tohoto medu. Tím spíše, kdyby se dnes lid dobře najedl z kořisti svých nepřátel, kterou nalezl. Ale kvůli tomu nebyla porážka Pelištejců tak velká. V onen den pobíjeli Pelištejce od Mikmásu do Ajalónu a lid byl hrozně unaven. Lid se vrhl proto na kořist, brali ovce, býky i telata a zabíjeli je na zemi. Tak lid jedl maso i s krví. Oznámili to Saulovi slovy: Hle, lid hřeší proti Hospodinu tím, že jí maso i s krví. On řekl: Zachovali jste se nevěrně. Přivalte ke mně ihned velký kámen. Pak Saul řekl: Rozejděte se mezi lid a řekněte jim: Přiveďte ke mně každý svého býka a svou ovci, zabíjejte je zde a jezte, abyste nehřešili proti Hospodinu tím, že byste jedli maso i s krví. Té noci tedy přivedl všechen lid každý vlastnoručně svého býka a zabíjeli je tam.