Žalmy 106:13-31

Rychle však zapomněli na jeho skutky, nečekali na jeho rozhodnutí. V pustině propadli chtivosti, v pusté krajině pokoušeli Boha. Splnil jim tedy jejich prosby, leč postihl je úbytěmi. V táboře žárlili na Mojžíše i na Árona, Hospodinova svatého. Země se otevřela a pohltila Dátana a přikryla spolek Abíramův. Proti jejich spolku vzplanul oheň, plamen spálil ničemy. Na Chorébu udělali tele a klaněli se lité modle. Zaměnili svou Slávu za zpodobení býka, který žere trávu. Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci, divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře. Řekl tedy, že je vyhladí. Ale Mojžíš, jeho vyvolený, se postavil do trhliny před ním, a tak odvrátil jeho rozlícení, aby je nezničil. Pohrdli výbornou zemí, nevěřili jeho slovu, reptali ve svých stanech, neuposlechli Hospodina. Pozvedl tedy proti nim ruku, že je v pustině nechá padnout a že jejich potomstvo nechá padnout mezi pohany a že je rozpráší do různých zemí. Pak se spřáhli s Baalpeórem a jedli oběti mrtvých. Svými činy ho popouzeli k hněvu a dopadla na ně rána. I povstal Pinchas, vykonal soud a rána byla zastavena. Bylo mu to přičteno k spravedlnosti od pokolení do pokolení -- až navěky.