Přísloví 18:7-16

Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou. Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob. Také ten, kdo je nedbalý při své práci, je bratrem ničitele. Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí. Majetek bohatého je jeho pevným městem a jako vysoká hradba v jeho představě. Před zkázou se srdce člověka povýší, před slávou je pokora. Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda. Duch člověka vydrží jeho nemoc, ale kdo unese ubitého ducha? Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá. Dar člověku otevře dveře, povede ho před vysoko postavené.