Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Numeri 14

14
Vzpoura lidu
1Celá pospolitost pozvedla a vydávala svůj hlas.#n : hlasitě křičela; srv. Př 2,3; Jr 12,8; 22,20 Lid oné noci plakal.#podobný odstín slova plakat srv. Sd 20,23 2Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá pospolitost jim říkala: Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi anebo kéž bychom zemřeli v této pustině!#n.: v této pustině! Kéž bychom zemřeli! 3Proč nás Hospodin přivedl do této země, abychom padli mečem? Naše ženy a malé děti se stanou kořistí. Nebylo by pro nás lepší vrátit se do Egypta? 4A říkali jeden druhému: Ustanovme si vůdce#n.: Vezměme si to do hlavy; Neh 9,17; Dt 1,15; 1S 8,6 a vraťme se do Egypta. 5Mojžíš a Áron padli na tvář před celým shromážděním pospolitosti synů Izraele. 6Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, z těch kteří prozkoumali zemi, roztrhli#[velmi častý výraz velkého rozrušení Izraelců, zvl. při smrti, ale i jindy; (nesměl to dělat velekněz – Lv 21,10)]; Gn 37,29; Joz 7,6; 2S 3,31; 1Kr 21,27; Mt 26,65 svá roucha 7a říkali celé pospolitosti synů Izraele: Země, kterou jsme prošli, abychom ji prozkoumali, je převelice#tak jako na dalších 11 místech StS vyjádřeno opakováním výrazu velmi (srv. Gn 7,19; 17,2.6.20; 30,43; Ex 1,7; 1Kr 7,47; 2Kr 10,4; Ez 9,9; 16,13; 37,10) dobrá země. 8Jestliže v nás Hospodin najde zalíbení, přivede nás do této země a dá nám ji -- zemi, která oplývá mlékem a medem. 9Jenom se nebouřete proti Hospodinu! A lidu té země se nebojte, vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana#h.: stín (srv. Gn 19,8; Sd 9,15; Iz 4,6; Jr 48,45; Jon 4,5) od nich odstoupila, ale s námi je Hospodin, nebojte se jich! 10Když celá pospolitost říkala, že na ně budou házet kamení,#tj. ukamenují je; Ex 17,4v; srv. Joz 7,25; 1Kr 12,18 všem synům Izraele se u#h.: ve stanu setkávání ukázala Hospodinova sláva.
Mojžíšova přímluva
11Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebudou věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich učinil? 12Pobiji je morem a vyvlastním#LXX: zničím je, z tebe však udělám větší a mocnější národ, nežli jsou oni. 13Mojžíš nato řekl Hospodinu: Když se o tom doslechnou Egypťané, z jejichž středu jsi svou silou vyvedl tento lid, 14řeknou to obyvatelům#ptc. sg. bráno jako kolektivum této země. Slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, Hospodine, ses ukazoval tváří v tvář,#h.: z očí do očí; [spojení, které je ještě v Iz 52,8, vyjadřuje nejužší možnou komunikaci]; srv. Dt 5,4v že tvůj oblak stál nad nimi a že v oblakovém sloupu jsi před nimi chodil ve dne a v ohnivém sloupu v noci. 15Když usmrtíš tento lid do#h.: jako; Sd 6,16 jednoho muže, národy, které slyšely zprávu o tobě, řeknou: 16Protože Hospodin nebyl schopen přivést tento lid do země, kterou jim odpřisáhl, pobil je v pustině. 17Ať se nyní, prosím, ukáže, že je veliká Panovníkova síla, tak jak jsi řekl: 18Hospodin je pomalý k hněvu a hojný v milosrdenství, odpouští#h.: pozvedá; srv. Gn 18,24; Jr 52,31 vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu, ale navštěvuje s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci. 19Odpusť, prosím, vinu tohoto lidu podle svého velkého#h.: velikosti; Ž 79,11p milosrdenství, tak jako jsi odpouštěl#h.: pozvedal tomuto lidu od Egypta až doposud.
20Hospodin řekl: Na#h.: jako; srv. 2Pa 29,15; L 5,5 tvé slovo odpouštím. 21Avšak jakože jsem živ,#[tato formule k přísaze se vyskytuje v Pentateuchu pouze zde, v. 28 a Dt 32,40; srv. Sd 8,19; 1S 14,39p; Iz 49,18; Jr 22,24; Sf 2,9] Hospodinova sláva naplní#n.: a … naplňuje …, celou zemi. 22Žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, která jsem činil v Egyptě a v pustině, a pokoušeli#n.: zkoušeli [zde ovšem nikoliv v pozitivním smyslu jako Bůh (Gn 22,1; Ž 26,2) ani k ujištění víry (Sd 6,39), ale z nevěry]; Dt 6,16 mě takto desetkrát#[číslu lze rozumět doslovně (Ex 14,10nn; 15,22nn; 16,1nn; 19n; 27–30; 17,1–4; 32,1–35; Nu 11,1–3; 11,4–34; 14,3) anebo spíše obrazně: mnohokrát (srv. Gn 31,41; Neh 4,12; Jb 19,3; Da 1,20!)] a neuposlechli mě, 23neuvidí zemi, kterou jsem odpřisáhl jejich otcům; žádný, kdo mnou pohrdal,#n.: pohrdá ji neuvidí. 24Avšak svého otroka#srv. 12,7 Káleba, protože smýšlel jinak#h.: s ním byl jiný duch (srv. podobnou vazbu v 1Pa 28,12! a též Ez 11,5; Př 14,29; 17,27) a šel za mnou naplno, toho přivedu do země, do níž vešel, a jeho potomstvo si ji podrobí. 25V údolí sídlí Amálekovci a Kenaanci. Zítra se obraťte a vyrazte#h.: + si do pustiny směrem k Rákosovému moři.
26Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 27Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání synů Izraele, kterým proti mně reptali. 28Řekni jim: Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, naložím s vámi tak, jak jste mě prosili.#h.: mluvili do mých uší 29V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně. 30Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, že v ní budete přebývat -- jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův. 31Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli. 32Vaše mrtvoly padnou v této pustině 33a vaši synové budou pastýři#[zde v negativním smyslu: budou se toulat – jako pastýři] v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo,#tj. jeho důsledky – míněno v duchovním smyslu – srv. Jr 3,2; Ez 43,7; Oz 4,11 dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly. 34Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost.#() 35Já Hospodin jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou. 36Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi, 37ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou#tj. smrtí; srv. 17,13; 25,8n; Ex 9,14p; 1Pa 21,17.22; 2Pa 21,14; Za 14,12p od#h.: před … (tato předložka se však v h. užívá ve spojení s porážkou jako označení původce porážky (srv. v. 42; Dt 1,42 aj.) Hospodina. 38Jedině#h.: A Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi. 39Mojžíš promluvil tato slova ke všem synům Izraele a lid velmi truchlil. 40Časně zrána vstali, aby vystoupili na vrchol pohoří#h.: sg. (hora) zde i jinde vyjadřuje hornatou krajinu; 13,29; Dt 1,2 se slovy: Zde jsme,#h. výraz hinné, často překládaný jako “Hle”, zde (jako i na jiných místech) vyjadřuje ochotu, připravenost; srv. Gn 22,1.7.11; 27,1; 1S 3,4; 21,10 vytáhněme na to místo, o kterém Hospodin mluvil. Ano, zhřešili jsme. 41Mojžíš však řekl: Proč jenom#h.: to; 11,20; Ex 5,22 přestupujete Hospodinův příkaz? To se nezdaří! 42Netáhněte, neboť Hospodin není ve vašem středu! Ať nejste poraženi od svých nepřátel, 43vždyť jsou tam před vámi Amálekovci a Kenaanci -- padnete mečem. Protože jste se od Hospodina odvrátili, Hospodin s vámi nebude. 44Oni si však troufali vystoupit na vrchol pohoří, ale truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nepohli ze středu tábora. 45Tu sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří v tom pohoří bydleli, a pobíjeli je a rozháněli je až po Chormu.

Právě zvoleno:

Numeri 14: CSP

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas

YouVersion používá soubory cookie adaptované na vaše potřeby. Používáním našich webových stránek souhlasíte s používáním souborů cookie, jak je popsáno v našich Zásadách ochrany osobních údajů