Job 41
41
1Hle, číhat na něho by bylo ošidné.#h.: lživé Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj?#n.: kvůli jeho vzhledu 2Nikdo není tak smělý,#h.: krutý; 30,21 že by jej probudil. Kdo by se potom chtěl postavit proti mně? #n.: přede mnou obstát; 2Pa 20,6; Jb 9,4; Iz 46,5; 1K 10,22 3Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně. 4Nebudu mlčet#Q: O něm pomlčím o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla. 5Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout jeho dvojitým chrupem?#LXX: k záhybu jeho hrudníku; 6Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu?#h.: dveře jeho tváří; (srv. ústa člověka coby dveře – Př 17,19) Kolem jeho zubů číhá hrůza. 7Jeho pýchou#LXX: vnitřnostmi; Vul: tělem; často překládáno: hřbetem jsou řady#h.: řečiště štítů sevřených těsnou pečetí.#LXX: jeho klouby (spoje) pak brusné kameny 8Tisknou#h.: Přistoupí se jeden ke druhému,#h.: v jednom ani vítr mezi ně nepronikne. 9Jsou spjaty jeden s druhým,#h.: muž ve svém bratrovi jsou sevřeny a neoddělí se. 10Jeho supění#HL; pl.; n.: kýchání zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky. 11Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry. 12Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného#h.: rozdmýchaného kotlíku s rákosem.#[Silně kouřící rákos je zde otopem.] 13Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen. 14V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází#HL; impf.; h.: poskakuje zoufalství.#HL; n.: strach 15Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito. 16Jeho srdce je slité#tj. tvrdé jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen. 17Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové#h.: bohové / mocní strach, hrůzou#h.: z pohrom jsou celí bez sebe.#n.: smyslů zbavení; srv. pův. význam zhřešit = minout cíl; “způsobit, že se mine” = “pominout” 18Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp.#HL; n.: pancíř 19Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo. 20Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu. 21Kyj považuje#h.: budou považovány za plevu, vysmívá se mávání srpáčem. 22Zespodu#n.: pod sebou má ostré hrany,#h.: + střepu valí se blátem jako smyk. 23Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast. 24Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.#h.: považuje hlubinu za šediny; [Moře za ním se zpění a vypadá bílé jako šediny.] 25Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven#h.: učiněn prostý všeho děsu.#Gn 9,2; n.: Na prachu země není nikdo, kdo by mu vládl, jenž by byl zbaven děsu jako on. 26Na každého vyvýšeného dohlédne, je králem nad všemi potomky šelmy.
Právě zvoleno:
Job 41: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.