Job 32
32
Elíhú napomíná Jóbovy přátele
1Nato již přestali ti tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních#LXX; Pš: jejich očích#n : si připadal spravedlivý.
2Tu vzplanul hněv Elíhúa, syna Berakeela, Búzijce#[Tj. obyvatele Búzu, pouštní oblasti na východě (Jr 25,23).] z čeledi Rámovy. Jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože prohlásil sám sebe za spravedlivějšího, než je Bůh. 3Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem přátelům, protože nenašli odpověď, a přesto Jóba prohlašovali vinným. 4Elíhú však se slovy k Jóbovi#h.: na Jóba v slovech vyčkával, protože byli věkem#h.: na dny starší než on. 5Když Elíhú viděl, že v ústech těch tří mužů není odpověď, jeho hněv vzplanul.
6Tu Búzijec Elíhú, syn Berakeelův, odpověděl. Řekl: Věkem jsem mladý, zatímco vy jste kmeti. Proto jsem se ostýchal#h.: plazil (Dt 32,24) a bál jsem se sdílet s vámi své poznání.#(h. m. dē‘î od běžného f. da‘at (Gn 2,9) se vyskytuje pouze v Elíhúových řečích; 10.17; 36,3; 37,16 7Říkal jsem si: Ať promluví dny, hojná léta#tj. věkovití / starci; 1Kr 12,6 ať oznámí moudrost. 8Avšak je to duch#n. Duch v smrtelném člověku, dech Všemohoucího, který jim dává porozumět. 9Nikoli velcí#h.: hojní let; n.: mocní; 35,9 / staří; Gn 25,23 zmoudří, aniž starci porozumí právu. 10Proto pravím: Poslouchej#[Osloven je Jób, 2 rkpp však uvádějí pl.] mě, ano, i#h.: tím spíše; v. 17 já sdělím své poznání. 11Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vašim rozumným řečem, dokud neprověříte ty výroky. 12Pozorně jsem vás sledoval, avšak hle, Jób nemá, kdo by ho usvědčil,#n.: rozsoudil; h.: pokáral; ptc. kdo z vás by odpověděl na jeho řeči. 13Jenom neříkejte: Nalezli jsme moudrost: Ať jej odvane Bůh, ne člověk. 14Jób své výroky nezaměřil#h.: nesešikoval; 6,4; Gn 14,8; Sd 20,20nn; srv. 33,5 proti mně a já mu nebudu odpovídat vašimi řečmi. 15Zděsili se, už neodpovídají, došla jim slova.#h.: výroky od nich odtáhly 16Budu tedy předpokládat,#h.: čekat; v. 11 že nepromluví, protože přestali#h.: zastavili se / zůstali stát a už neodpovídají. 17I já odpovím svým dílem, ano, i#h.: tím spíše; v. 10 já sdělím své poznání. 18Neboť jsem plný výroků, duch mě svírá v mém nitru.#[Tj. jsem přeplněn myšlenkami a nemohu se dočkat, až promluvím.] 19Hle, mé nitro je jako víno, které není otevřeno, praskne jako nové měchy.#Mt 9,17; n.: sudy 20Promluvím a uleví se mi; otevřu rty a odpovím. 21Nikomu jistě nebudu nadržovat#Ž 82,2; Př 18,5; Jb 34,19; h.: nebudu vyvyšovat tvář muže a nebudu lichotit#n.: nedám titul; Iz 44,5; 45,4 člověku. 22Vždyť ani neumím lichotit. Jak snadno by mě můj Tvůrce odstranil.#h. pozvedl / odnesl (27,21)#LXX: A kdyby přece, i moli mě snědí.
Právě zvoleno:
Job 32: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.