Jan 8
CSP

Jan 8

8
Žena přistižená při cizoložstvu
1Ježíš však odešel na Olivovou horu. 2A časně ráno přišel opět do chrámu a všechen lid přicházel k němu; posadil se a začal je vyučovat. 3Tu [k němu] učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed 4a řekli mu: “Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství. 5V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?” 6Těmi slovy ho zkoušeli,#n.: pokoušeli; [židé nesměli provádět trest smrti (18,31), takže Ježíš byl vystaven tomu, aby schválil porušení zákona římského nebo židovského]; Mt 16,1! aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi. 7Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil se a řekl jim: “Kdo z vás je bez hříchu, ať na ni první hodí kámen.” 8A opět se sklonil a psal po zemi. 9Když to uslyšeli, vytráceli se#ř.: vycházeli jeden po druhém, [zahanbeni ve (svém) svědomí,] starší nejprve, až tam zůstal on sám a žena, která byla uprostřed. 10Ježíš se vzpřímil a#+var.: žádného neviděl, jenom tu ženu řekl jí: “Ženo, kde jsou [tvoji žalobci]? Nikdo tě neodsoudil?” 11Ona řekla: “Nikdo, Pane.” Ježíš řekl: “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle#ř.: od nynějška již nehřeš.”
Ježíš je světlo světa
12Ježíš k nim opět promluvil: “Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít#n.: bude vlastnit (ne jenom vidět) světlo života.”#n : pro život / na cestu života (srv. Ex 13,21); srv. J 6,35; Ř 8,2; Zj 2,7 13Farizeové mu řekli: “Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé.#ř.: pravdivé; 5,3114Ježíš jim odpověděl: “I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé,#ř.: pravdivé; 5,31 protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15Vy soudíte podle těla;#tj. podle lidských měřítek; 1S 16,7 já nesoudím nikoho. 16Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec. 17A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob#ř.: lidí je pravé. 18Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec.” 19Řekli mu: “Kde je tvůj Otec?” Ježíš odpověděl: “Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.” 20Tato slova řekl u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho hodina.
21[Ježíš] jim opět řekl: “Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.” 22Židé říkali: “Chce se snad zabít, že říká: "Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete"?” 23I říkal jim: “Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem,#v. 28; 4,26; 13,19 Boží jméno zjevené Mojžíšovi (Ex 3,14). zemřete ve svých hříších.” 25Říkali mu: “Kdo jsi ty?” Ježíš jim řekl: “Co vám od počátku říkám.#var.: Proč k vám vůbec mluvím? 26Mnoho mám o vás#n.: Mnohé věci, týkající se vás, mám … mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho.” 27Nepoznali, že k nim mluvil o Otci. 28Ježíš [jim] řekl: “Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem#v. 28; 4,26; 13,19 Boží jméno zjevené Mojžíšovi (Ex 3,14). a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak,#ř.: tyto (věci) jak mě naučil [můj] Otec. 29A ten, kdo mne poslal, je se mnou; nezanechal mne samotného, protože já stále činím to, co se jemu líbí.” 30Když toto mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Pravda vás vysvobodí
31Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: “Zůstaneteli v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.” 33Odpověděli mu: “Jsme potomci#ř.: semeno Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat, že se staneme svobodnými?” 34Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. 35A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. 36Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete vskutku svobodní. 37Vím, že jste potomci#ř.: semeno Abrahamovi, ale usilujete mne zabít, protože mé slovo nemá ve#n.: mezi vámi vás místo. 38Já mluvím o tom, co jsem viděl u [svého] Otce, a vy činíte to, co jste slyšeli#var.: viděli u [vašeho] otce.”
Činíte skutky svého otce
39Odpověděli mu: “Náš otec je Abraham.” Ježíš jim řekl: “Kdybyste byli Abrahamovy děti, činili byste#var.: Jsteli Abrahamovy děti, čiňte … Abrahamovy skutky. 40Nyní mne usilujete zabít, člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil. 41Vy činíte skutky svého otce.” Řekli mu: “My nejsme zrozeni ze smilstva! Máme jednoho Otce, Boha.” 42Ježíš jim řekl: “Kdyby byl Bůh váš Otec, milovali byste mě, neboť z Boha jsem vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mne poslal. 43Proč nerozumíte mé řeči? Proto, že nemůžete slyšet mé slovo. 44Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.#ř.: její 45Poněvadž já říkám pravdu, nevěříte mi. 46Kdo z vás mne usvědčí z hříchu? Říkámli pravdu, proč mi nevěříte? 47Kdo je z Boha, slyší Boží slova.#n.: výroky Vy neslyšíte, protože nejste z Boha.”
Dřív než byl Abraham, já jsem
48Židé mu odpověděli: “Neříkáme správně, že jsi Samařan a máš démona?” 49Ježíš odpověděl: “Já nemám démona, ale ctím svého Otce, vy však mne znevažujete. 50Já nehledám svou slávu; je však někdo, kdo hledá a soudí. 51Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost.” 52Židé mu řekli: “Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: "Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti na věčnost." 53Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? Také proroci zemřeli. Co ze sebe děláš?” 54Ježíš odpověděl: “Kdybych já oslavil sám sebe, má sláva by nic nebyla. Můj Otec to je, kdo mne oslavuje a o kom vy říkáte: "Je to náš Bůh." 55Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám. 56Váš otec Abraham zajásal, že mohl uvidět#ř.: aby uviděl; He 11,13 můj den; uviděl jej a zaradoval se.” 57Židé mu řekli: “Ještě ti nebylo#ř.: nemáš padesát let, a viděl jsi Abrahama?” 58Ježíš jim řekl: “Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.” 59Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, [prošel mezi nimi] a vyšel z chrámu. [Tak odešel.]

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.


Zjisti více o Český studijní překlad