Izaiáš 45:1-10

Toto praví Hospodin o svém pomazaném, o Kýrovi, jehož uchopím za pravici, abych mu podrobil národy a rozvázal bedra králů, abych před ním otevřel vrata, takže brány nebudou zavřeny: Já půjdu před tebou a hory vyrovnám, bronzová vrata rozlámu a železné závory odsekám. A dám ti poklady temnoty a skryté zásoby z úkrytů, abys poznal, že jsem to já, Hospodin, který tě povolávám jménem, Bůh Izraele. Kvůli svému otroku Jákobovi a kvůli Izraeli, svému vyvolenému, jsem tě povolal tvým jménem a dal jsem ti titul, ačkoliv mě neznáš. Já jsem Hospodin a jiného není, kromě mě není Boha. Přepásám tě, ačkoliv mě neznáš, aby poznali od východu slunce i ti od [jeho] západu, že není nikoho mimo mě: Já jsem Hospodin a jiného není. Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj a tvořím zlé; já, Hospodin, činím toto všechno. Vydejte, nebesa, krůpěje shůry a z oblaků ať plyne spravedlnost. Ať se otevře země a nese ovoce spásy a zároveň dá vyrůst spravedlnosti. Já, Hospodin, jsem to stvořil. Běda tomu, kdo vede spor se svým Tvůrcem, střep mezi střepy země! Což hlína řekne svému hrnčíři: Co to děláš! nebo: Tvé dílo nemá ruce? Běda tomu, kdo říká otci: Co to plodíš? a ženě: Co to rodíš?