Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Genesis 37

37
Josefovy sny
1Jákob se usadil v zemi putování svého otce, v zemi kenaanské. 2Toto je rodopis Jákobův. Sedmnáctiletý Josef pásl s bratry ovce. Mládenec byl se syny#n.: Byl pomocníkem u synů žen svého otce, Bilhy a Zilpy. Josef o nich přinesl jejich otci zlou zprávu. 3Izrael miloval Josefa nade všechny své syny, protože byl jeho synem ve stáří, a udělal mu bohatě vyšívanou suknici.#v. 23.32; [nejistý význam; dle LXX: mnohobarevná / mnohotvará tunika; dle příbuzných semitských výrazů: tunika s dlouhými rukávy (2S 13,18–19) / bohatě vyšívaná tunika] 4Když jeho bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět a nedokázali s ním pokojně#n : přátelsky; Ž 28,3; 35,20 promluvit. 5Jednou měl#h.: snil; 40,5; 41,11.15; 42,9; Jl 3,1 Josef sen a pověděl ho svým bratrům. Nenáviděli ho pak ještě více. 6Řekl jim: Poslechněte si prosím sen, který jsem měl.#h.: snil; 40,5; 41,11.15; 42,9; Jl 3,1 7Hle, vázali jsme na poli snopy. Tu můj snop povstal a zůstal stát, a vaše snopy obcházely kolem a klaněly se mému snopu. 8Bratři mu řekli: Opravdu budeš nad námi kralovat? Skutečně nám budeš vládnout? A nenáviděli ho kvůli jeho snům a kvůli jeho slovům ještě více. 9Měl znovu jiný sen a vyprávěl ho svým bratrům: Hle, znovu jsem měl sen, a v něm se mi klanělo slunce, měsíc a jedenáct hvězd. 10Vyprávěl ho otci a bratrům. Otec ho okřikl: Jakýs to měl sen? Cožpak snad přijdeme já, tvá matka a tvoji bratři, abychom se ti klaněli k zemi? 11Bratři na něho žárlili, ale otec to zachovával v mysli. 12Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu.
Josef prodán do Egypta
13Izrael řekl jednou Josefovi: Což nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, pošlu tě k nim. Řekl mu: Tady jsem. 14Izrael mu řekl: Jdi se prosím podívat, jak se daří tvým bratrům a#h.: + jak se daří (/ majíli pokoj) ovcím a přines mi zprávu. Tak ho poslal z chebrónského údolí a on přišel do Šekemu. 15Když bloudil tou krajinou, potkal ho nějaký muž a zeptal se ho: Co hledáš? 16Odpověděl: Hledám své bratry. Pověz mi, prosím, kde pasou. 17Ten muž mu řekl: Odtáhli odsud, protože jsem je slyšel říkat: Pojďme do Dótanu. Josef šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu.
18Oni ho viděli zpovzdálí, dříve než se k nim přiblížil, a záludně se proti němu domluvili, že ho usmrtí. 19Říkali jeden druhému: Hle, mistr#h.: tenhle (24,65) mistr snů přichází. 20Nuže pojďte, zabijme ho a hoďme ho do jedné z těchto cisteren a řekneme, že ho sežrala divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů. 21Uslyšel to Rúben a zachránil ho z jejich ruky.#[původci jejich plánu byli asi synové Bilhy a Zilpy; srv. v. 2] Řekl: Nezabíjejme ho!#h.: Neubíjejme ho, duši 22Dále jim Rúben řekl: Neprolévejte krev. Hoďte ho do té cisterny v pustině, ale ruku na něho nevztahujte. To řekl, aby ho vysvobodil z jejich ruky, aby ho přivedl zpět k jeho otci. 23Jakmile Josef přišel k bratrům, svlékli z Josefa jeho suknici,#var.: - tu bohatě vyšívanou suknici, kterou měl na sobě, 24a vzali Josefa#h.: ho a hodili ho do cisterny. Byla to prázdná cisterna, nebyla v ní voda.
25Pak se posadili, aby pojedli chléb. Když pozvedli oči, tu uviděli karavanu Izmaelitů přicházející z Gileádu. Jejich velbloudi nesli ladanum,#43,11; [pryskyřice vylučovaná druhy cistrosů (hl. Cistus ladanifer – menší stálezelené keře s kožovitými, svraskalými, aromatickými listy a velkými květy, které po několika hodinách uvadají); používá se k výrobě kadidla, parfémů a éterického ladanového oleje] balzám a myrhu#43,11; dle LXX; [prav. produkty dalších druhů cistrosů (někteří překládají: ladanum)] dolů do Egypta. 26Tu řekl Juda svým bratrům: Jaký zisk#výraz je většinou používán pro nekalý zisk (1S 8,3; Př 1,19) z toho bude, když zabijeme svého bratra a utajíme#h.: přikryjeme jeho krev? 27Pojďte, prodáme ho Izmaelitům, ale svou ruku na něho nevztahujme; vždyť to je náš bratr a naše tělo. Bratři Judu poslechli. 28Když procházeli kolem midjánští obchodníci, vytáhli a vyndali Josefa z cisterny a prodali ho#h.: Josefa Izmaelitům za dvacet šekelů#[tj. asi 0,22 kg; 20,16p; Lv 27,5] stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.
29Pak se Rúben navrátil k cisterně a uviděl, že Josef v cisterně není. Roztrhl své roucho, 30vrátil se ke svým bratrům a říkal: Ten chlapec už tu není. A co já, kam já půjdu? 31Nato vzali Josefovu suknici, zabili kozla#[kůzlaty začal Jákobův podvod (27,9), s kozlem podvody v jeho rodině pokračují] a namočili suknici do krve. 32Tu bohatě vyšívanou suknici nechali přinést#h.: poslali a přinesli ke svému otci se slovy: Toto jsme nalezli. Prozkoumej to, prosíme. Je to suknice tvého syna, nebo není? 33Poznal ji a řekl: To je suknice mého syna Josefa! Sežrala ho divá zvěř! Josef je jistě rozsápán!
34Jákob roztrhl své roucho, vzal si přes bedra pytlovinu a po mnoho dní truchlil pro svého syna. 35Všichni jeho synové a všechny jeho dcery povstali, aby ho potěšili, ale nechtěl se dát potěšit a říkal: Truchlící sestoupím ke svému synovi do podsvětí. Tak nad ním plakal jeho otec.
36Midjánci#dle var. (srv. v. 28); TM: Medánci Josefa#h.: ho; Ž 105,17; Sk 7,9 prodali do Egypta faraonovu dvornímu úředníku#40,2; 1S 8,15; 2Kr 9,32; Iz 37,9 …; n.: eunuchovi (?); Est 2,3; Iz 56,3 Potífarovi, veliteli tělesné stráže.

Právě zvoleno:

Genesis 37: CSP

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas