Genesis 1
CSP
1
Počátek
1Na počátku#Př 8,22–24; Ž 93,2; 102,25–27v; Iz 40,21; Mk 13,19; J 1,1–3; He 1,10–12; 1J 1,1; [Jde o počátek vesmíru a člověka; nikoli Boha, který přebývá ve věčnosti (Iz 66,1n – tj. mimo prostor a čas.] stvořil#v. 21.27; Iz 42,5; 45,12.18; Ž 90,2v; Sk 17,24v; Ř 1,20; He 11,3v; Zj 4,11; 10,6; [h. slso bārā’ se používá pouze o Bohu a popisuje stvoření něčeho nového a dokonalého. Buď se jedná o stvoření z ničeho jako při prvotním stvoření (He 11,3v), anebo o obnovu nebo přetvoření pro nový účel či nové uspořádání (srv. Ž 51,10; Iz 65,17)] Bůh#[h. výraz ’Elōhîm je plurál od ’Elôah velmi častý ve spojení se sg. slovesa; v takovém případě označuje jediného pravého Boha a plurál pak vyjadřuje Boží majestát a svrchovanost. Naproti tomu ve spojení se slovesem v pl. (např. Sd 2,3) a také v případech zřejmých z kontextu (Dt 4,28; 6,14) se jedná o bohy – pohanská božstva] nebesa a zemi. 2Země#n.: Země pak …; h.: A země … byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. 3I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. 4Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil#[klíčový výraz kapitoly (srv. v. 6.7.14.18) a vůbec celého Zákona (Ex 26,33; Lv 10,10; 20,24; Nu 8,14; Dt 4,41; 10,8; srv. 1Kr 8,53; Neh 9,2; Ez 42,20); zde vidíme, že světlo existuje souběžně s tmou, ale vzájemně se vylučují (nemísí se); srv. J 1,5] Bůh světlo od tmy.#n.: temnoty; v. 2 5Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno,#[tak je v židovském pojetí chápán den – od večera přes ráno do soumraku] jeden#n.: První den.
6I řekl Bůh: Budiž klenba uprostřed vod a nechť odděluje vody od vod. 7Bůh tedy udělal klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou, od vod, které byly nad klenbou. A stalo se tak. 8Bůh nazval klenbu nebesy; a byl večer a bylo ráno, den druhý.
9I řekl Bůh: Ať se vody pod nebesy shromáždí na jedno místo a ukáže se souš. A stalo se tak. 10Bůh nazval souš zemí a nahromaděné vody nazval moři. Bůh viděl, že to bylo dobré. 11I řekl Bůh: Ať země dá vyrašit trávě, zeleni vysévající semeno, ovocnému stromoví nesoucímu na zemi ovoce podle svého druhu, ve kterém je jeho semeno. A stalo se tak. 12Země vydala trávu, zeleň vysévající semeno podle svého druhu a stromoví nesoucí ovoce, ve kterém je jeho semeno podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. 13A byl večer a bylo ráno, den třetí.
14I řekl Bůh: Ať jsou světla#n.: světelná tělesa na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, k určování časů, dnů a let. 15A ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi. A stalo se tak. 16Bůh udělal dvě veliká světla:#Ž 74,16; 136,7nn; Jr 31,35; [slova slunce a měsíc nejsou prav. záměrně použita, protože oba výrazy označovaly uctívaná pohanská božstva (srv. Dt 4,19); zde je naopak zdůrazněno (dále ještě třemi slovesy, popisujícími jejich funkci), že to jsou stvořené věci, nikoliv božstva] Větší světlo, aby vládlo ve dne,#n. (h.): pro vládu dne / noci; (n : aby svítilo ve …) a menší světlo, aby vládlo v noci,#n. (h.): pro vládu dne / noci; (n : aby svítilo ve …) a hvězdy.#Ž 8,4; Iz 40,26; Am 5,8; [pro jejich množství jsou v Písmu vícekrát použity k vyjádření velkého počtu – např. Gn 15,5; Dt 1,10; Na 3,16] 17Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi, 18a aby ovládala den a noc#n.: vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré. 19A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
20I řekl Bůh: Ať se vody hemží živou havětí#h.: havětí duše živé a ať létavci#Tímto výrazem překládáme h. ‘ôp̱ , které zahrnuje vše, co létá, tedy jak ptactvo, tak hmyz. Na jiných místech h. výraz dle souvislosti překládáme většinou “pták” / “ptactvo” létají nad zemí pod#h.: na / proti tváři … nebeskou klenbou. 21Bůh stvořil veliké draky a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. 22A Bůh je požehnal#v. 28; 2,3; 5,2; 12,2; [v h. je slso ḇrḵ vždy spojeno s předmětem v akuzativnim postavení; v češtině je obvyklejší používání dativu, proto používáme akuzativ pouze v případech, kdy lépe vystihuje míru nebo způsob, jak se k předmětu vztahuje] slovy: Ploďte a množte se#[tím není řečeno, že by zvířata byla myslící stvoření, která by měla poslechnout příkaz, ale vyjádřeno, že plodnost ve zvířecím světě je důsledkem Božího nařízení, a nikoliv výsledkem pohanského kultu plodnosti] a naplňte vody v mořích; a létavci ať se rozmnoží na zemi. 23A byl večer a bylo ráno, den pátý.
24I řekl Bůh: Ať země vydá formy života podle jeho druhu: Dobytek, plazy#sg.; h. slovo může zahrnovat i brouky (tj. vše, co se hýbe na zemi) a zemskou zvěř podle svého druhu. A stalo se tak. 25Bůh učinil zemskou zvěř podle jejího druhu, dobytek podle jeho druhu a každého zemského plaza podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
26I řekl Bůh: Učiňme#[Tato řeč v pl. je předmětem stálých dohadů a diskusí. Může být svědectvím o Trojici, může být projevem Božího uvažování o jeho úmyslech, může být oznamováním jeho úmyslů těm, kteří mají přístup do jeho přítomnosti; (srv. 3,22!; 11,7; Jb 1,6–12; 2,1–6; Iz 6,8; 1Kr 22,19–23; Jr 23,18; Za 3,1–7)] člověka#[na kolektivní význam “lidi / lidstvo” (zastoupené v násl. verši mužem a ženou) poukazuje následný pl. slovesa panovat; srv. 6,1.5] k#n.: na náš / v našem …; našemu obrazu,#9,6; 5,3; 1K 11,7; Ef 4,24; srv. Ko 3,10p; [tzn. aby pro stvoření představoval Boha] jako naši podobu,#n.: v naší podobě, podle našeho tvaru aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. 27Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu.#n.: mužského a ženského pohlaví. 5,2; Dt 4,16; Mt 19,4 28Bůh je požehnal a řekl jim:#h.: + Bůh Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe. 29A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm. 30Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrm každou zelenou rostlinu. A stalo se tak. 31Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Český studijní překlad