2 Samuel 7
CSP
7
Dům Hospodinův a dům Davidův
1I stalo se, když král sídlil ve svém domě a Hospodin mu dal odpočinek od všech jeho okolních nepřátel, 2že řekl král proroku Nátanovi: Pohleď, já sídlím v cedrovém domě a Boží truhla sídlí#h.: bydlí; zůstává pod stanovou plachtou. 3Nátan králi odpověděl: Jdi a učiň vše, co máš#h.: je ve tvém na srdci,#n : mysli; 1S 9,19 protože Hospodin je s tebou.
4Oné noci se však stalo Hospodinovo slovo k Nátanovi: 5Jdi a řekni mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi chceš postavit#h.: Což ty mi postavíš; tj. Nepostavíš mi …!; (srv. 1Pa 17,4) dům, abych v něm sídlil? 6Vždyť jsem nesídlil v domě ode dne, kdy jsem vyvedl Izraelce z Egypta, až dodnes, ale přecházel#n : žil; srv. Př 20,7; 1S 25,15 jsem ve stanu jako příbytku.#n.: stanovém příbytku; h.: stanu a příbytku 7 jsem přecházel se všemi Izraelci kudykoli, řekl jsem snad některému z izraelských kmenů,#srv. 2Kr 21,7; dle TM (možná ve významu: kmenových vůdců – srv. 1S 15,17); var. dle (srv.) 1Pa 17,6: soudců kterému jsem přikázal pást můj lid Izrael:#h.: + , něco (h.: slovo) takového: Proč mi nepostavíte cedrový dům? 8A nyní toto pověz mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin, od chovu ovcí,#h.: chození za …; srv. Am 7,15; 1S 12,14 abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem. 9Byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Učiním tvé jméno velké,#tj. slavné; 8,13; Gn 12,2; 1S 18,30; Př 22,1 jako je jméno velikánů#n.: velmožů / nejslavnějších; h.: velkých; srv. Př 25,6; Jr 5,5p na zemi. 10Nachystám#n.: Dám / Ustanovím pro svůj lid Izrael území,#n : domov; Př 27,8; h.: místo; 1S 14,46 zasadím ho, bude bydlet na svém místě a nebude se již třást. Bídáci ho nebudou již pokořovat jako na počátku, 11ode dne, kdy jsem ustanovil soudce nad svým lidem Izraelem. Dám ti odpočinek od všech tvých nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že on#h.: Hospodin postaví#Jon 4,5; n.: zřídí; h.: učiní dům tobě. 12Až se naplní tvé dny a ulehneš se svými otci,#n : ke svým otcům; 1Kr 2,10; 11,21 dám po tobě povstat tvému potomku,#1S 1,11; h.: semeni který vyjde ze tvých beder#h.: vnitřností; Gn 15,4; Jr 4,19; Jon 2,1 a upevním jeho království. 13On postaví dům pro mé jméno a upevním jeho královský trůn#h.: trůn jeho království; 3,10; Jr 17,25 navěky. 14Já budu jeho#h.: mu budu; srv. Jr 7,23 otcem a on bude mým#h.: mi bude synem. Když bude činit zlo, budu ho kárat lidskou holí a ranami lidských synů.#tj. jakou používají lidé a ranami, které dopadají na lidi 15Mé milosrdenství však od něj neodstoupí, jako jsem je odňal od Saula, kterého jsem před tebou odstranil.#[h. kořen u všech třech sloves ve větě je stejný] 16Trvalý bude tvůj dům i tvé království navěky před tebou,#var.: přede mnou tvůj trůn bude navěky pevně stát. 17Nátan Davidovi pověděl všechna tato slova#h.: Podle všech těchto slov; 1S 25,9.12; Jr 27,12 a celé toto vidění.#h.: a podle celého tohoto
Davidova modlitba
18Nato král David vešel,#[tj. do dočasného stánku s truhlou] posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 19I toto bylo ještě málo ve tvých očích, Panovníku Hospodine, a tak jsi promluvil ještě o domu svého otroka do vzdálené budoucnosti. Ať je to poučením pro člověka,#h.: To je zákon člověka; Panovníku Hospodine. 20Co ti může David ještě dále říct? Ty znáš svého otroka, Panovníku Hospodine. 21Kvůli svému slovu a podle svého srdce#n : záměru jsi učinil všechny tyto velké věci#h.: celou tu velikost a dal jsi to svému otroku poznat.#n.: přivedl k poznání; Jr 16,21; 1S 28,15 22Proto jsi veliký, Panovníku Hospodine. Ano, není nikdo jako ty a není Boha kromě tebe -- tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli. 23A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, kterého šel Bůh vykoupit sobě za lid, a učinil si jméno,#n : získal si pověst když vykonal pro ně#tak některé h. rkpp. a Tg; TM: vás – tj. Izrael velké a hrůzu vzbuzující činy, pro tvou#n.: svou zemi. Vyhnal#dle 1Pa 17,21 jsi před svým lidem, který jsi vykoupil pro sebe z Egypta, národy a jejich bohy.#n.: (Před tvým lidem, …,) z národů a jeho bohů. 24Určil sis#h.: Založil; srv. upevním – v. 13 svůj lid Izrael za svůj lid navěky. Ty, Hospodine, ses stal jejich Bohem.
25A nyní, Hospodine Bože, naplň navěky slovo, které jsi promluvil o#n.: ke svém otroku a o jeho domě, a učiň, jak jsi prohlásil. 26Tak bude#n.: Ať je tvé jméno veliké navěky, když budou říkat: Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem; a dům tvého otroka Davida bude pevně stát před tebou. 27Ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi odhalil#tj. zjevil svému o.; 1S 9,15!; Am 3,7 uchu svého otroka a řekl jsi: Postavím ti dům. Proto tvůj otrok našel odvahu#h.: své srdce; Jr 4,9 modlit se k tobě tuto modlitbu. 28Nyní, Panovníku Hospodine, ty jsi Bůh, tvá slova jsou pravdivá#Př 12,19; n.: spolehlivá a promluvil jsi ke svému otroku toto dobro. 29Nyní rač požehnat#n.: svol a požehnej; srv. 2Kr 5,23 dům svého otroka, aby byl navěky před tebou. Ty, Panovníku Hospodine, jsi promluvil a tvým požehnáním bude požehnán dům tvého otroka navěky.

Ceský studijní preklad, Copyright © 2009, Nadacní fond prekladu Bible. Pouzito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Ceský studijní preklad