2 Samuel 24
24
David sčítá lid a je potrestán
1Hospodinův hněv znovu vzplál proti Izraeli a podnítil#1Pa 21,1nn; 1S 26,19; Jb 2,3; h.: “navedl”; Jr 38,22; [LXX mění podmět přidáním: Satan]; srv. 1Kr 12,15 proti nim Davida slovy: Jdi a spočítej Izrael a Judu.#n.: Izraelce a Judejce 2Král řekl Jóabovi, veliteli vojska, který byl s ním:#n.: byl u něj; Př 3,28 Projdi nyní všechny izraelské kmeny od Danu až po Beeršebu a spočítej lid, ať vím, kolik je lidu.#n.: abych znal počet lidu
3Jóab králi řekl: Ať Hospodin, můj Bůh, přidá k lidu stokrát více než je tohoto a oči mého pána a krále to uvidí. Ale proč můj pán a král chce tuto věc?#h.: má zálibu v této věci 4Královo slovo však bylo vůči Jóabovi a vůči velitelům vojska pevné.#n.: Joába … donutilo A tak vyšel Jóab s veliteli vojska od krále spočítat izraelský lid.#h.: lid, Izrael 5Přešli Jordán a utábořili se u Aróeru, napravo#n.: na jih od města, které je v gádském údolí, směrem k Jaezeru. 6Přišli do Gileádu, do země Tachtímchodší. Přišli do Danjaanu a do okolí Sidónu. 7Přišli do pevnosti Týru, do všech chivejských a kenaanských měst; došli na jih Judska, do Beeršeby. 8Prošli celou zemi a po#n.: + uplynutí / na konci devíti měsících a dvaceti dnech se vrátili do Jeruzaléma. 9Jóab udal králi počet sečteného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojovníků tasících meč, Judejců bylo pět set tisíc mužů.
10Avšak Davida trápilo svědomí#h.: Ranilo Davidovo srdce ho; 1S 24,6 potom, co sečetl lid. David řekl Hospodinu: Velmi jsem zhřešil tím, co jsem učinil. Nyní, Hospodine, odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě. 11Když David ráno vstal, stalo se Hospodinovo slovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu: 12Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti#h.: Vkládám na tebe tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.#h.: a udělám ti to; srv. 21,3 13Gád přišel k Davidovi a oznámil mu to. Zeptal se ho: Má na tebe přijít sedm#LXX: tři; 1Pa 21,12 let hladu ve tvé zemi? Nebo budeš utíkat tři měsíce před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Nebo mají nastat tři dny moru ve tvé zemi? Nyní rozvaž a rozhodni,#h.: věz a pohleď; n.: zjisti; 1S 25,17; 14,38; Sd 18,14; 1Kr 20,7 co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
14David Gádovi odpověděl: Jsem ve veliké tísni.#1S 28,15; n.: Je mi velice úzko; 2S 1,26 Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.#n.: lidem; [LXX: + David si vybral mor. Byl čas sklizně obilí.] 15Hospodin uvedl#h.: dal; Jr 23,40; n : seslal mor na Izrael, od toho rána až do určeného času, a z lidu#n.: národa od Danu až po Beeršebu zemřelo sedmdesát tisíc mužů.#n.: lidí 16Když anděl vztáhl svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, Hospodin litoval zla a řekl andělu, který působil zkázu mezi lidem: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. Hospodinův anděl byl u humna#[na hoře Mória, sev. od Davidova města; později zde byl postaven chrám (1Pa 22,1; 2Pa 3,1)] Aravny#[jméno cizího (chetitského?) původu s rozkolísaným pravopisem – srv. v. 18 – lze číst také) Arauna; LXX: Orna; v 1Pa: Ornán Jebúsejského.
17Když David uviděl anděla, který pobíjel lid,#h.: mezi lidem řekl Hospodinu: Hle, já jsem zhřešil, já jsem spáchal zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce.
18V onen den přišel k Davidovi Gád a řekl mu: Jdi a postav Hospodinu oltář na humně Aravny Jebúsejského. 19David šel podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal. 20Aravna vyhlédl#Př 7,6; Pl 3,50; Ex 14,24 a uviděl krále i jeho otroky, jak k němu#Qu, LXX; 1Pa 21,20: + Aravna právě mlátil obilí. přicházejí. Nato Aravna vyšel a poklonil se králi tváří k zemi. 21Pak se Aravna zeptal: Proč přišel můj pán a král ke svému otroku? David odpověděl: Abych od tebe koupil humno, postavil Hospodinu oltář a tak byla rána od lidu zadržena. 22Aravna řekl Davidovi: Ať si můj pán a král vezme a obětuje, co je mu libo.#h.: dobré v jeho očích; 19,39!; 15,26 Pohleď, skot pro zápalnou oběť i smyky#[dřevěné prkno a na něm byly zespod ostré kameny pro urychlení mlácení] a dobytčí jha#h.: výstroj skotu na dříví. 23Všechno toto dal Aravna králi.#n.: ó králi, dává Aravna králi. [vzhledem ke způsobům tehdejší dvorní etikety (kdy se nevyslovovalo před králem vlastní jméno) lze též přeložit s var.: dává otrok mého pána a krále; srv. např. 1S 26,19; 29,8; 2S 9,11; 14,12; 15,21!]; Potom Aravna králi řekl: Kéž si tě Hospodin, tvůj Bůh, oblíbí.#[tj. přijme tvou oběť; ::Oz 8,13; Am 5,22; Př 3,12] 24Ale král řekl Aravnovi: Ne! Chci to od tebe koupit za kupní cenu. Nepřinesu Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti#n.: + , které jsem dostal zadarmo. A David to humno a ten skot koupil za padesát šekelů stříbra. 25David tam postavil Hospodinu oltář a přinesl zápalné a pokojné oběti. Pak se Hospodin dal pohnout prosbami za zemi#n.: dal pohnout k lítosti nad zemí / sklonil k zemi; 21,14!; Gn 25,21 a rána byla od Izraele zadržena.
Právě zvoleno:
2 Samuel 24: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.