Žalmy 137
137
1Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion. 2Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své. 3A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou: 4Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců? 5Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má. 6Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení. 7Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm. 8Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila. 9Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.
Právě zvoleno:
Žalmy 137: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN