Jób 35
35
1Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží? 3Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil? 4Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou. 5Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty. 6Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš? 7Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme? 8Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje. 9Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených, 10Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci. 11On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí. 12Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni. 13A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni. 14Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho. 15Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké. 16A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
Právě zvoleno:
Jób 35: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN