Jób 15:1-16

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své, Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými? Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ. Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých. Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě. Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován? Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost? Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo? I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj. Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě? Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé, Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči? Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy? An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho, Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.