Jan 2:12-25

Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi. Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly. Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ (Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“) Židé mu na to řekli: „Jaký zázrak nám ukážeš, když děláš tyto věci?“ „Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“ „Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“ (On ale mluvil o chrámu svého těla. Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšově slovu.) Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli zázraky, které dělal. Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal. Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.