Píseň 5
5
1Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto,
sbírám svou myrhu i své koření,
svou plástev medu jím,
své víno i mléko popíjím.
Jen jezte, přátelé, a pijte,
milováním se opijte!
2Spím, ale mé srdce bdí.
Slyšte – už klepe můj milý!
Otevři, má drahá, lásko má,
holubičko má, má dokonalá!
Hlavu mám rosou pokrytou,
kadeře plné nočních krůpějí!
3Košili jsem si už svlékla,
mám se snad oblékat?
Nohy jsem si už myla,
snad špinit si je mám?
4Můj milý protáhl ruku otvorem,
mé útroby se pro něj zachvěly.
5Milému svému jsem vstala otevřít,
z mých rukou myrha stékala,
myrha kanula z prstů mých
až na rukojeť závory.
6Milému svému jsem otevřela,
můj milý však zmizel, odešel –
duše mě opustila spolu s ním!
Hledala jsem ho, ale nenašla,
volala jsem ho, a on se neozval.
7Našli mě strážní, co město obcházejí,
surově zbili mě a zranili.
Šaty z ramenou mi strhli
ti strážci hradební.
8Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,
najdete-li mého milého, co mu povíte?
Že jsem nemocná láskou!
9Čím je tvůj miláček zvláštní,
ty nejkrásnější z žen?
Čím je tvůj miláček zvláštní,
že nutíš nás k přísaze?
10Můj milý září jako rubíny,
vyjímá se mezi tisíci!
11Jeho hlava je zlato nejčistší,
vlnité kadeře jak černí havrani.
12Jeho oči jsou jako holoubci
mezi vodními potůčky;
v mléce se koupají,
vsazené jako klenoty.
13Jeho tváře jsou jak záhon koření,
jak pokladnice voňavek.
Jeho rty jsou jako lilie
myrhou kanoucí.
14Jeho paže – zlaté pruty
osázené chrysolity.
Jeho břicho – plát slonoviny
pokrytý safíry.
15Jeho stehna – mramorové sloupy
na zlatých podstavcích.
Jako Libanon je pohledný,
jak cedr ztepilý.
16Jeho ústa jsou nejsladší,
celý je tolik žádoucí!
Takový je můj milý, takový můj druh,
dcery jeruzalémské!
Právě zvoleno:
Píseň 5: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna