Marek 10
10
Co Bůh spojil
1Potom vstal, odešel odtud a přes krajinu za Jordánem přišel do judské země. Tam se k němu znovu sešly zástupy a on je podle svého zvyku opět učil.
2Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“
3„Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to.
4„Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“#Deut 24:1 odpověděli.
5„To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš. 6„Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘.#Gen 1:27; 5:2 7‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce#přilne ke své manželce v někt. rukopisech chybí 8a ti dva budou jedno tělo.‘#Gen 2:24 A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. 9Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“
10Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali. 11Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní. 12Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“
Kdo vejde do Království
13Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali. 14Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království! 15Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“ 16Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
17Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“
18„Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh. 19Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“#Exod 20:12–16; Deut 5:16–20
20„Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“
21Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ 22Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.
23Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ 24Učedníci byli z jeho slov ohromeni. Ježíš jim tedy zopakoval: „Synáčkové, jak těžké je#Někt. rukopisy přidávají pro ty, kdo spoléhají na bohatství. vejít do Božího království! 25To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
26V naprostém ohromení se jeden druhého ptali: „Kdo tedy může být spasen?“
27Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. U Boha je možné všechno.“
28„Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“
29Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu 30a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život. 31Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“
Můžete pít můj kalich?
32Byli na cestě vzhůru do Jeruzaléma. Ježíš šel napřed a oni ho ohromeně a se strachem následovali. Tehdy vzal těch Dvanáct znovu k sobě a začal jim opakovat, co se mu má stát: 33„Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam bude Syn člověka vydán vrchním kněžím a znalcům Písma. Odsoudí ho k smrti, vydají pohanům, 34budou se mu vysmívat, zbičují ho, poplivou a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“
35Tehdy k němu přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan se slovy: „Mistře, prosíme, abys nám splnil přání.“
36„Co pro vás mám udělat?“ zeptal se jich.
37„Nech nás sedět ve své slávě – jednoho po tvé pravici a druhého po tvé levici.“
38„Nevíte, o co prosíte,“ řekl jim na to Ježíš. „Můžete snad pít kalich, který piji, a podstoupit křest, který podstupuji?“
39„Můžeme,“ odvětili.
Na to jim Ježíš řekl: „Ano, budete pít kalich, který piji, a podstoupíte křest, který podstupuji. 40Dát vám sedět po mé pravici nebo levici však není na mně. To místo patří těm, pro něž je připraveno.“
41A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na Jakuba a Jana. 42Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že věhlasní vládcové národů nad nimi panují a jejich velikáni nad nimi užívají moc. 43Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem. 44Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je otrokem všech. 45Ani Syn člověka přece nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
Bartimeus
46Přišli do Jericha. Když pak se svými učedníky a s velikým zástupem vycházel z Jericha, u cesty seděl slepý žebrák Bartimeus, syn Timeův. 47Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ 48Mnozí ho okřikovali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
49Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“
A tak toho slepce zavolali. „Vzchop se!“ říkali mu. „Vstávej, volá tě!“ 50On odhodil svůj plášť, zvedl se a došel k Ježíšovi.
51Ježíš se ho zeptal: „Co mám pro tebe udělat?“
„Rabboni, ať vidím!“ odpověděl slepec.
52Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ A on hned prohlédl a následoval ho na cestě.
Právě zvoleno:
Marek 10: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna