Genesis 2
B21
2
1Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí.
2Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. 3Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.
4To je příběh nebe a země, o jejich stvoření.
V Boží zahradě
Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, 5na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu. 6Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch.
7Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka#hebr. adam zní jako adama (země); označuje člověka, lidstvo nebo je použito jako vlastní jméno (v. 19 aj.) a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.
8Hospodin Bůh vysázel v Edenu#hebr. Rozkoš na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval. 9Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.
10Z Edenu vycházela řeka, aby zavlažovala zahradu, a odtud se rozdělovala do čtyř hlavních toků. 11První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato, 12a zlato té země je výborné. Je tam i vonná pryskyřice bdelium a kámen onyx. 13Druhá řeka se jmenuje Gíchon; ta obtéká celou zemi Habeš. 14Třetí řeka se jmenuje Tigris a teče na východ od Asýrie. A čtvrtá řeka je Eufrat.
15Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil. 16Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, 17kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“
18Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“
19(Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. 20Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)
21Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem. 22Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.
23Adam tenkrát řekl:
„To je konečně ona:
kost z mých kostí,
tělo z mého těla!
Bude se nazývat manželkou,
neboť je vzata z manžela!“
24To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem. 25Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna

Zjisti více o Bible 21