Matiyu 12
12
Eswe-atụta-unme
(Mak 2:23-28; Luk 6:1-5)
1O be ujiku lanụ; mbọku ono bụ eswe-atụta-unme; Jizọsu phẹ nọdu aghata l'ẹgu, a kọru akpe. Ndu etsoje iya nụ wọtaahaa akpụru witi ono taahaa; ẹka ẹgu agụ phẹ. 2Ndu Fárisii hụmae ya phọ bya asụ iya: “Lenu; ndu etsoje ngu nụ emeakwaa iphe, e te mejedu l'eswe-atụta-unme!”
3Jizọsu sụ phẹ: “?Unu teke agụ-vuswee l'ẹkwo-opfu Chileke iphe, Dévidi meru ẹka ẹgu agụ yẹe ndu ẹphe l'iya swị? 4G'ọ bahụru l'ụlo Chileke je ataa buredi, e doberu Chileke iche, bụ buredi erwubeduru iya l'atata; ọphu o rwubekwarụpho ndu ẹphe l'iya swị. Ndu o rwuberu bụ ndu-uke Chileke kpụrumu. 5?Tọo unu teke agụ-vuswee l'ẹkwo ekemu Mósisu lẹ ndu-uke Chileke jeru ozi l'eswe-atụta-unme l'eze-ụlo Chileke? Ẹphe gude ẹgube ono mebyia ekemu ono; ọphu ikpe anmadụru phẹ. 6Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; iphe ọphu ka eze-ụlo Chileke ono ike bẹ nọkwa l'ẹka-a. 7Ọme unu maru iphe, Chileke epfu l'ẹka ono, ọ sụru: ‘Iphe, agụ mu nụ ta abụkwa g'unu gwajẹ mu agwagwa; ọ kwa g'unu phụjeru nemadzụ obu-imemini;#12:7 Gụnaa Hos 6:6.’ mẹ unu tege ewokwaru ikpe nmaa ndu iswi dụ mma. 8Lẹ Abụbu-Ndiphe bụkwa Nnajịuphu, nwe eswe-atụta-unme.”
Onye ẹka lanụ nwụhuru anwụhu
(Mak 3:1-6; Luk 6:6-11)
9Jizọsu shi l'ẹka ono; ọ bụru iya atụgbu bya abahụ l'ụlo-ndzukọ ndu Jiu. 10Ọ dụru onye nọ l'ẹka ono ẹka lanụ nwụhuru anwụhu. Noo ya; ndu Fárisii, nọ l'ẹka ono chọo iphe, ẹphe a-sụ lẹ Jizọsu meru; bya ajịa ya sụ iya: “?Ọ bụ iphe, rwuberu nemadzụ l'ememe; mbụ eme g'onye iphe eme wekọrohu l'eswe-atụta-unme?”
11Jizọsu bya ajịa phẹ sụ: “O -nweru onye lanụ l'ime unu, nweru atụru lanụ; atụru ono dalahụ l'ime nsụ l'eswe-atụta-unme; ?onye ono tee jedu je akpụfuta iya tọ? 12?Nemadzụ ta akadụ atụru abụru ọkpobe iphe? Ọo ya bụ l'eme iphe-ọma l'eswe-atụta-unme ta abụkwa emebyi ekemu.” 13O pfuchaa nno bya asụ nwoke ono: “Ngwa; lọchia ẹka alọchi.” Ọ bya alọchia ẹka. Ẹka ono bya eteta iya bya adụ iya g'ọphunapho dụ iya. 14Ọ bụerupho ndu Fárisii atụgbu je g'ẹphe chịa ìdzù g'ẹphe e-shi megbua Jizọsu.
Nwozi, Chileke họtaru
15Jizọsu maẹrupho l'onoo iphe, ẹphe eje; o shi l'ẹka ono; ọ bụru iya atụgbu. A dụ igwerigwe tsoru iya. O mekọta iphe, bụ ndu iphe eme; ẹphe wekọrohucha. 16O pfushiaru phẹ ike sụ phẹ g'ẹphe ta akọjekwa onye ya bụ. 17Iphemiphe ono mee iphe, Chileke shi l'ọnu Azáya, bụ onye mpfuchiru Chileke pfua vụkota; sụru:
18“Wakwa onye ejeru mu ozi baa;
onye mu họtaru l'onwomu.
Ọ bụ onye mu yeru obu bya
abụru onye emeje g'obu
jidata mu.
Mu e-ye iya Unme mu l'ẹhu
g'ọ kọoru ọhamoha,
nọ lẹ mgboko lẹ mu e-kpe
phẹ ikpe.
19O too jekwa atụ ịgoligoli;
ọphu oojekwa echi mkpu.
Ọphu ọ dụkwa onye byaru
l'anụma olu iya l'etsuzọ.
20Ọ tọo nyakwofukwa g'ọ ka
mma l'ọ ekperema,
rigeru erigeru;
ọphu ọ phụnyikwa g'ọ ka
mma l'ọ orọku,
enwu rẹswereswe.
Oo-gudeẹkwapho ẹka iya g'o
gude iya jasụ teke iphe,
pfụru nhamụnha a-kapyabẹ
ẹjo-iphe.
21Ọ bụru iya bụ onye ọhamoha
a-nọdu ele ẹnya l'ẹka.”
Ẹka ike Jizọsu shi
(Mak 3:20-30; Luk 11:14-23)
22Tọbudu iya bụ; a bya edutaru Jizọsu nwoke lanụ, ọbvu bu ebubu l'ẹhu. Ọbvu ono mee ya; ọ nọdu atsụ ishi; tẹme ọphu o pfudu opfu. Jizọsu bya emee nwoke ono; ọ phụahaa ụzo; pfuahaa opfu. 23Ọ dụ-dzukọtaru ndu ono g'ẹphe ha biribiri ntụmatu. Ẹphe sụ: “?Tọ bụkwanu onye-a bụ Nwa Dévidi ọbu?”
24Ndu Fárisii nụmae ya phọ bya asụ: “Nwoke-a tege anọdukwa achịshije ọbvu; ọ tọ bụ l'o gude ike ọbvu, bụ Biyelezebọlu, bụ iya bụ ishi iphe, bụkpoo ọbvu l'ophu.”
25Jizọsu maẹrupho iphe, ẹphe arị bya asụ phẹ: “Alị-eze -keha ẹbo; seahaa opfu bẹ ọ bụakwaa ọla-l'iswi. Nokwaphọ g'ọo-dụ unuphu; ọzoo mkpụkpu, keharu onwiya ẹbo. 26Teke ọ bụkwanu lẹ Nsetanu achịfuje Nsetanu; ọo ya bụ lẹ nkwoka dụ l'ibe iya; ?dẹnu g'ee-me g'alị-eze iya keru? 27Ọ -bụkwanuru l'ọo Biyelezebọlu bẹ mu gude achịshi ọbvu; ?bụ gụnu bẹ ndu k'unu gudekwanụ achịshi ọbvu nkephẹ? Ọ kwa iya bụ l'ọo ndu k'unu e-goshiwarọ unu l'ikpe nmarụ unu. 28Obenu teke ọ bụkwanu l'ọo Unme Chileke bẹ mu gude achịshi ọbvu ọbu; ọo ya bụ l'o noo iphe, egoshi lẹ Chileke bụakwaa eze l'ẹhu unu.
29“Tọo ?dẹnu gẹ nemadzụ e-shi bahụ l'ụlo onye ọkpehu dụ je egwee ivu iya k'ẹhuka; a -gụfu l'o vuru ụzo kee ya ẹgbu tẹmanu l'o gweta ivu iya k'ẹhuka.
30“Sụ-a; onye mu l'iya atụgbaduru bụkwa onye opfu mu; onye mu l'iya ta achịkobedu achịkobe l'achịkakwa achịka. 31Noo g'o gude mu sụ unu-a; iphemiphe, bụ iphe-ẹji, ụnwu-eliphe eme; mẹkpoo epfubyishi, ẹphe anọduje epfubyishi Chileke bẹ dụkotachakwaa k'ọphu Chileke a-gụru phẹ iya nvụ; obenu l'onye pfubyiru Unme-dụ-Nsọ bẹ Chileke ta abyakwa agụru nvụ. 32Onyemonye, pfuru Abụbu-Ndiphe ẹjo opfu bẹ aa-gụkwaru nvụ; obenu l'onye pfubyiru Unme Chileke bẹ a taa gụkwaru nvụ lẹ mgboko ọwa; ọphu aa-gụkwaru iya nvụ lẹ mgboko ọphu abya nụ.”
Oshi-ọmi yẹe akpụru iya
(Luk 6:43-45)
33“Ị -nọdu eme g'ị wọta akpụru dụ ree l'oshi, i yeru; vuru ụzo meadaa oshi ọbu g'ọ dụ ree. Teke i harụ oshi, i yeru; o mebyihu; l'ii-maru l'akpụru iya a-dụkwapho ẹji; kẹle e gude akpụru, oshi mịru amaru ẹgube oshi, ọ bụ. 34Unubẹ ụnwu, ẹjo agwọ nwụshiru-a! ?Unu e-shi ishiagha pfua opfu ọma l'ẹka unu dụ njọ? kẹle iphe, ọnu epfuje bụ iphe, jiru obu bushihu. 35Ọkpobe nemadzụ eshije l'ọkpobe iphe, dụ iya l'obu wofuta ọkpobe iphe; ẹjo nemadzụ nọdu eshijekwaphọ l'ẹjo-iphe, dụ iya l'obu wofuta ẹjo-iphe.
36“Gẹ mu karụ unu: mbọku ikpe Chileke bẹ Chileke e-kpekwa onyemonye ikpe mkpọkoro opfu, o pfujekpọoru. 37L'ọ kwa opfu, shi ngu l'ọnu bẹ ee-gude gụa ngu l'onye pfụberekoto. Ọ bụkwarupho opfu, shi ngu l'ọnu bẹ ee-gudekwaphọ nmaa ngu ikpe.”
Iphe-ọhumalenya, meru l'ẹhu Jiona
(Mak 8:11-12; Luk 11:29-32)
38Tọbudu iya bụ; o nweru ndu ezije ekemu mẹ ndu Fárisii harụ bya asụ iya: “O-zì-iphe; menaarụ anyi iphe-ọhumalenya, e-goshi l'ọo Chileke ziru ngu g'ị bya eviya.”
39O yeeru phẹ iya ọnu sụ phẹ: “Ọgbo-nta-a pakpọkwaaru njọ. Ẹphe te ekwedu nọpyabe l'ẹka Chileke. Ẹphe nọdu achọ iphe-ọhumalenya. Ọle ọ tọ dụkwanu iphe-ọhumalenya ọzo, ee-goshi phẹ; gbahaa iphe, meru Jiona, bụ onye mpfuchiru Chileke. 40Noo kẹle ọo gẹ Jiona nọru abalị ẹto: eswe l'ẹnyashi l'ime ẹpho ophomu okazụ ono bụ gẹ Abụbu-Ndiphe a-nọ abalị ẹto; eswe l'ẹnyashi l'imime alị. 41Ndu Ninive l'a-gbalihu mbọku ikpe; nmaa ọgbo nta-a ikpe; kẹle izimanụ lwarụ ndu Ninive azụ; ẹphe ghaa umere; lwapfuta Chileke l'opfu, Jiona pfuru phẹ; obenu l'onye ka Jiona nọ l'ẹka-a nta. 42Nwanyị, bụ eze ndu Sheba bẹ a-gbalihukwa mbọku ikpe; nmaa ọgbo nta-a ikpe; kẹle o shi l'ẹka igwe beru; alị beru bya gẹ ya nụma opfu nkwamẹnya Sólomọnu. O be nta-a bẹ onye ka Sólomọnu nọ l'ẹka-a.”
Iphe, akpajẹ ọbvu alwa azụ
(Luk 11:24-26)
43“Ọobujeru teke a chịfuru nemadzụ ọbvu l'ẹhu; ọbvu ono etsoru echiẹgu ẹka mini adụdu aghaphe; achọ ẹka ọo-nmẹ anmẹe. Teke o jenyaaru; ọphu ọ dụdu ẹka ọ hụmaru; 44l'ọ sụ gẹ ya laphuẹshikwa azụ l'akahụ ụlo iya-a. Teke ọ byatashiaru ọ dabyiwaru iphoro; a zawa iya azaza; dozichaa ya ree; 45l'oo je achịta ọbvu ẹsaa ọzo, ka iya njọ; ẹphe awụba je eburu iya. Ndzụ nwoke ono teke ono abya aka njọ; eme lẹ teke mbụ phọ. Nokwaphọ g'ọo-dụ ọgbo nta-a, megburu onwophẹ l'ẹjo-iphe-a bụ ono.”
Ne Jizọsu yẹe unwune iya
(Mak 3:31-35; Luk 8:19-21)
46Noo ya; Jizọsu kpụkwaduru-a opfu l'ọnu epfu eyeru ndu ono; ne iya yẹle unwune iya byawaa bya apfụru l'etezi zia sụ g'e kua ya g'ẹphe pfuru yeru iya. 47O nweru onye sụru iya g'o gebekwa lẹ ne iya yẹe unwune iya nọkwa l'etezi achọ g'ẹphe pfuru yeru iya.
48Ọ sụ onye ono, pfuru iya ya nụ ono: “?Bụ onye bụ ne mu; tọo bụ ndu ole bụ unwune mu ọbu?” 49Ọ bya atụbe ndu etsoje iya nụ ẹka bya asụ: “Wakwa ndu bụ phẹ bụ ne mu; bya abụru unwune mu baa. 50Kẹle onyemonye eme iphe, dụ Nna mu, bu l'imigwe l'uche; bụakwaa nwune mu kẹ nwoke; bya abụru nwune mu kẹ nwanyị; bya abụkwarupho ne mu.”
S'ha seleccionat:
Matiyu 12: Izii
Subratllat
Copia
Compara
Comparteix
Vols que els teus subratllats es desin a tots els teus dispositius? Registra't o inicia sessió
© 2014 Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust