Věčná zaslíbeníPrimjer

Čtení: Genesis 9:1-11

SOAP: Genesis 9:11

Napříč celou Biblí vstupuje Bůh do vztahu s lidmi skrze smlouvy nebo zaslíbení. Úplně poprvé to vidíme ve 2. kapitole Genesis, kdy Bůh ustanovil smlouvu skutků (anglicky „Covenant of Works“). Když Adam s Evou budou dodržovat Boží zákony, bude se jim dařit dobře, pokud je poruší, dařit se jim dobře nebude. Adam s Evou první smlouvu bohužel porušili, což zapříčinilo zkázu, úpadek a smrt.

Chvála Pánu, že tím příběh neskončil! Naopak, Bůh ustanovil smlouvu novou, smlouvu milosti (anglicky „Covenant of Grace“). Místo aby záleželo na lidech, zda a jak budou Boží zákony dodržovat, nové zaslíbení závisí čistě na Bohu.

V celém Starém zákoně ustanovil Bůh mnoho menších smluv, které ukazovaly na jednu „velkou“ smlouvu milosti. Slib, který dal Bůh Noemu, byl jednou z nich. Poté co byla země úplně zpustošena obrovskou potopou a jediný, koho Bůh ušetřil, byl Noe a jeho rodina, mu Hospodin dal krásné a důležité zaslíbení – už nikdy znovu nevyhladí celou Zemi takovou potopou. Zachová přírodu a roční období (Genesis 8:22) a lidstvu se bude dařit. Jednoho dne pak přijde Vykupitel všeho zlomeného, aby vysvobodil svůj lid z hříchu.

Děkuji Ti Pane za Tvoje slitování nad námi. Námi lidmi, kteří nejsme schopní dodržovat Tvá přikázání tak, jak by se dodržovat měla. Děkuji Ti, že jsi nám poslal Spasitele, který zákony dodržel za nás, vysvobodil nás z našeho hříchu a který znovu přijde, aby ustanovil své království. Je to opravdová milost. Amen.