Lukáš 8
8
Ženy je doprovázely
1A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal a zvěstoval jako radostnou zvěst Boží království; bylo s ním těch Dvanáct 2a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdalská, od níž kdysi vyšlo sedm démonů, 3Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně#var.: něho staraly ze svých prostředků.
Podobenství o rozsévači
4Když se scházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství: 5“Vyšel rozsévač zasít své semeno. A jak rozséval, některé padlo podél cesty a bylo zašlapáno, a nebeští ptáci je sezobali. 6A jiné padlo na skálu, vyrostlo a uschlo, protože nemělo vláhu. 7A jiné padlo mezi#ř.: doprostřed trní; a trní vyrostlo spolu s ním a udusilo je. 8A jiné padlo do dobré země, vyrostlo a vydalo stonásobnou úrodu.” To řekl a volal: “Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!”
9Jeho učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená. 10On řekl: “Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby "hledíce neviděli a slyšíce nechápali".”
11“Toto podobenství znamená: Semeno je Boží slovo. 12"Podél cesty" jsou ti, kteří uslyšeli, a pak přichází Ďábel#4,2; srv. použití rozdílných výrazů v paralelách – Mt: ten Zlý; Mk: Satan a bere Slovo z#ř.: od jejich srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. 13Ti "na skále", když uslyší, s radostí přijímají Slovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobu a v čas zkoušky odpadají. 14"Do trní padlé", to jsou ti, kteří uslyšeli, ale jak jdou svou cestou, dusí je zájmy,#n.: starosti bohatství a rozkoše#ř. hedoné; 2Pt 2,13! života, a nenesou zralé plody. 15"V dobré#ř.: ušlechtilé / krásné zemi", to jsou ti, kteří, když uslyšeli Slovo, drží je pevně v ušlechtilém a dobrém srdci a s vytrvalostí nesou ovoce.”
Podobenství o lampě
16“Nikdo, když rozsvítí lampu, ji nepřikrývá nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. 17Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo. 18Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboť tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co myslí, že má.”
19Přišla#var.: Přišli; Mt 12,46–50 za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat. 20[A] oznámili mu: “Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět.” 21On jim však odpověděl: “Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je.”
Utišení bouře
22Stalo se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: “Přeplavme se na druhou stranu jezera.” A vypluli. 23Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; začali se naplňovat vodou a byli v nebezpečí. 24Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: “Mistře,#v. 45; 5,5; 9,33.49; 17,13; Lukášův oblíbený titul – v tomto příběhu má Mt: Pane, Mk: Učiteli Mistře, hyneme!” On vstal, pohrozil větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid. 25Řekl jim: “Kde je vaše víra?” Ulekli se a užasli a říkali mezi sebou: “Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?”
Démoni vyhnáni do vepřů
26Přepluli do krajiny Gerasenů,#var.: Gergesenů / Gadarenů která je naproti Galileji. 27Když vystoupil na břeh,#ř.: na zemi potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech. 28Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: “Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil.” 29Ježíš totiž tomu nečistému duchu přikázal, aby od toho člověka vyšel. Neboť ho častokrát zachvacoval; ten muž byl spoutáván řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a démon ho vyháněl na pustá místa. 30Ježíš se ho otázal: “Jaké je tvé jméno?” On řekl: “Legie”, protože do něho vstoupilo mnoho démonů. 31A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.
32Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to. 33Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se. 34Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. 35Lidé vyšli, aby uviděli, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, jak sedí oblečený u Ježíšových nohou a má zdravou mysl. A ulekli se. 36Ti, kteří viděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli. 37A celé to množství lidí z okolní krajiny Gerasenů#n.: krajiny Gerasenů a okolí ho požádalo, aby od nich odešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se. 38Muž, od něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním. Ježíš ho však propustil a řekl: 39“Vrať se domů#ř.: do svého domu a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.” A on odešel a hlásal po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.
Jairova dcera a žena s krvotokem
40Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali. 41A hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy. Padl k Ježíšovým nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu, 42protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala.
Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily. 43A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit. 44Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. 45Ježíš řekl: “Kdo se mne dotkl?” Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: “Mistře, zástupy tě svírají a tísní [, a říkáš: Kdo se mne dotkl].” 46Ale Ježíš řekl: “Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc.” 47Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč#ř.: pro kterou příčinu se ho dotkla a jak byla hned uzdravena. 48On jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v#ř.: k / do pokoji.”
49Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy a řekl: “Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.” 50Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: “Neboj se, jen věř, a bude zachráněna.” 51Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky. 52Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: “Neplačte. Nezemřela, ale spí.” 53Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela. 54On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: “Dívko, vstaň!” 55I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst. 56Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.
Currently Selected:
Lukáš 8: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.