Leviticus 7
7
Oběť za vinu
1Toto je zákon o oběti za vinu. Je to nejsvětější věc. 2Na místě, kde se zabíjejí zápalné oběti, se budou zabíjet oběti za vinu. Jejich krví se pokropí oltář ze všech stran. 3Přinese všechen její tuk: tučný ocas, tuk pokrývající vnitřnosti, 4obě ledviny a tuk, který je na nich a na slabinách, a jaterní lalok, který odstraní s ledvinami. 5Kněz to bude obětovat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. To je oběť za vinu. 6Bude ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími. Bude se jíst na svatém místě; je to nejsvětější věc. 7Pro oběť za hřích i pro oběť za vinu je jeden zákon: Bude patřit knězi, který s ní vykoná obřad smíření.
Různá ustanovení
8Knězi, který přináší něčí zápalnou oběť, jemu#h.: + , knězi, bude patřit kůže zápalné oběti, kterou přinesl. 9Každá přídavná oběť, která se peče v peci, vše, co se připravuje na pánvi s víkem a na pánvi, bude patřit knězi, který ji přináší. 10Každá přídavná oběť namísená s olejem i suchá bude patřit všem synům Áronovým, jednomu jako druhému.
Obětní hod pokojné oběti
11Toto je zákon o obětním hodu pokojné oběti, který se přináší Hospodinu. 12Jestliže ho přináší jako oběť díků, přinese spolu s#srv. 10,15; 23,18.20; Ex 23,18; 34,25p obětí díků bochníky nekvašených chlebů namísené s olejem a placky nekvašených chlebů pomazané olejem a jemnou mouku smaženou jako bochníky namísené s olejem. 13Vedle#24,7; h.(obv.): Na; n.: Podél … (srv. tento význam předložky ‘al v Př 8,2 aj.) bochníků přinese jako svůj obětní dar kvašený chléb, spolu s obětí díků své pokojné oběti. 14Přinese z něj vždy jeden z každého obětního daru jako dar pozdvihování Hospodinu. Bude to patřit knězi, který kropil krví pokojné oběti. 15Maso oběti díků jeho pokojné oběti se sní v den jeho obětního daru; neponechá se z něj nic do rána. 16Jestliže je jeho obětním darem slíbená nebo dobrovolná oběť, sní se v den, kdy přinese svou oběť, a to, co z ní zbude, se sní druhého dne. 17To, co z masa obětního hodu zbude do třetího dne, se spálí ohněm. 18Jestliže by přece někdo jedl z masa obětního hodu jeho pokojné oběti třetího dne, ten, kdo ji přinesl, nenalezne zalíbení, nepřičte se mu k dobru, bude to znehodnocené a ten, kdo by z ní jedl, ponese svou vinu. 19Maso, které se dotklo čehokoliv nečistého, se nebude jíst, spálí se ohněm. Co se týče masa,#[tj. čistého, v protikladu k nečistému v první části v.] každý, kdo je čistý, smí jíst maso. 20Člověk, který by jedl maso z obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, a jeho nečistota byla na něm, takový člověk ať je vyhlazen#17,4!; h.: vyťat (tak jako strom – srv. Jb 14,7); [první ze 17 výskytů této vazby v Lv; srv. Ex 12,15; Nu 9,13; 19,13 ze svého lidu. 21Když by se člověk dotkl čehokoliv nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete či čehokoliv nečistého hodného opovržení, a jedl by z masa obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.
22Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 23Promluv k synům Izraele: Nebudete jíst žádný tuk z býka, ovce či kozla. 24Tuk mršiny a rozsápaného#h.: + tuk; 17,15 zvířete ať se použije pro jakoukoliv potřebu,#h.: práci jíst ho však jistě nebudete. 25Neboť každý, kdo by jedl tuk ze zvířete, z něhož se přináší ohnivá oběť Hospodinu, člověk, který by jej jedl, ať je vyhlazen ze svého lidu. 26V žádném ze svých sídel nebudete jíst žádnou krev, z ptáka ani z dobytka. 27Každý člověk, který by jedl jakoukoliv krev, takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.
28Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 29Promluv k synům Izraele: Ten, kdo přináší Hospodinu obětní hod své pokojné oběti, přinese Hospodinu obětní dar z obětního hodu své pokojné oběti. 30Jeho ruce přinesou Hospodinovy ohnivé oběti. Tuk přinese s#h.: na hrudím; hrudí, aby se s ním mávalo jako mávanou obětí před Hospodinem. 31Kněz bude obětovat tuk na oltáři a hrudí bude patřit Áronovi a jeho synům. 32Pravou kýtu dáte knězi jako dar pozdvihování ze svých obětních hodů pokojné oběti. 33Tomu ze synů Áronových, kdo přináší krev pokojné oběti a tuk, tomu bude patřit jako podíl pravá kýta. 34Neboť hrudí z mávané oběti a kýtu z daru pozdvihování jsem vzal synům Izraele z jejich obětních hodů pokojné oběti a dal jsem je knězi Áronovi a jeho synům jako věčný příděl#h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18 od synů Izraele. 35To je posvěcená část#h.: pomazání Árona a posvěcená část jeho synů z Hospodinových ohnivých obětí ode dne, kdy je nechal přistupovat, aby sloužili Hospodinu jako kněží. 36To Hospodin přikázal, aby se jim dávalo, ode dne, kdy je pomazal, jako věčný příděl#h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18 od synů Izraele pro jejich pokolení. 37Toto#[vv. 37–38 jsou shrnutím kpp. 1–7 anebo alespoň 6,2 (první výskyt pojmu zákon!) – 7,36] je zákon o zápalné oběti, o přídavné oběti, o oběti za hřích, o oběti za vinu, o oběti zasvěcování a o obětním hodu pokojné oběti. 38To Hospodin přikázal Mojžíšovi na hoře Sínaj v den, kdy na Sínajské pustině přikázal synům Izraele přinášet jejich obětní dar Hospodinu.
Currently Selected:
Leviticus 7: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.