Pláč 2
2
Hospodinův hněv proti jeho lidu
1Jak Panovník přikryl#3,44v; Ez 30,18; n.(při odvození od arab. kořene): zahanbil (d. s. svým hněvem / ve svém hněvu); HL; dceru sijónskou oblakem svého hněvu! Svrhl#[tak jako padá hvězda (srv. Iz 14,12n); srv. Ez 28,14–17] z nebes na zem okrasu#tj. chrám (Iz 64,10; Ez 7,20nn; 24,21v) Izraele, v den svého hněvu nepamatoval na podnož#[tak označován (jako místo Božího přebývání) – chrám (Iz 60,13 – “svatyně” + “místo svých nohou”) nebo truhla úmluvy (1Pa 28,2; Ž 99,5.9; 132,7)]; srv. Iz 66,1 svých nohou.
2Panovník pohltil bez soucitu všechny Jákobovy příbytky,#n.: pastviny ve svém hněvu zbořil pevnosti dcery judské, srazil k zemi, znesvětil království i jeho knížata.
3Usekl v planoucím hněvu všechny rohy#Jr 48,25; Am 3,14; [jako na mnoha místech roh symbolizuje sílu (v. 17; 1S 2,1; Mi 4,13)]; n : Odňal všechnu moc / Zahubil všechny válečníky Izraele, stáhl zpět svou pravici#[symbol moci a ochrany; Ž 74,11; Iz 41,10; 48,13; Na 2,16] před blížícím se nepřítelem, vzplál v Jákobovi jako plápolající oheň, který strávil vše kolem.
4Napjal svůj luk jako nepřítel, pozvedl svou pravici; jako protivník zabil#n.: pravici jako protivník; zabil všechno vzácné oku; ve stanu#n : na stany; [může být chápáno jako kolektivum – (judské) stany (srv. Jr 4,20), ale spíš jako stan = chrám (srv. v. 6 – stánek; v. 7 – svatyně; v. 1 – podnož; Ž 78,59)] dcery sijónské vylil svůj hněv jako oheň.
5Panovník se stal nepřítelem, pohltil Izrael, pohltil všechny jeho paláce, zničil jeho pevnosti, rozmnožil dceři#h.: + v … judské smutek a žal.
6Jednal se svým stánkem#HL, ovšem srv. 2S 22,12v; [možná použito pro souvislost se slovesem “klátit se” a tak naznačující pomíjitelnost stánku] násilně jako se zahradní budkou,#TM: zahradou; LXX (opraveno kgn na kgfn): s vinicí / révou (srv. Iz 34,4; Ez 15,6) zničil#Jr 52,13; [něco, co si Izraelité mysleli, že je trvalé, zničil snadno jako dočasné – budku, která se stavěla jenom na dobu sklizně] své místo setkávání. Hospodin způsobil, že na Sijónu byly zapomenuty svátky i soboty, ve svém prudkém#h.: v rozhořčení (svého hněvu) – zde funguje jako přívlastek :– svém prudkém hněvu; srv. Na 1,6; Abk 3,12 hněvu odvrhl krále i kněze.
7Panovník odvrhl svůj oltář, opustil svou svatyni, do ruky nepřítele vydal hradby jeho paláců. Pozvedli hlas#h.: Vydali hlas; n : Volali; srv. Jr 4,16; 22,20; 48,34 v Hospodinově domě jako v den svátku.
8Hospodin se rozhodl zničit hradby dcery sijónské, natáhl měřicí šňůru#[vazba používaná a) doslovně pro práci řemeslníka připravujícího stavbu (Jb 38,5; Jr 31,39; Za 1,16) či jako zde b) obrazně pro Bohem plánované zničení (2Kr 21,13; Iz 34,11); srv. Am 7,7v] a neodvrátil svou ruku od ničení.#h.: pohlcení (2,2.5; Oz 8,8; Abk 1,13) Způsobil, že truchlily val#[tj. vnější opevnění (2S 20,15; Iz 26,1)] i hradby, společně se zhroutily.#h.: zvadly
9Její brány se ponořily#[navazuje na “pohřební pojmosloví” (truchlily) – brány (tj. personifikace města) sestoupily do hrobu] do země, zničil a rozlámal#tj. rozlámal na padrť její závory. Její král i její knížata jsou mezi pohanskými národy,#tj. ve vyhnanství; Jr 16,13 není už zákon,#2Pa 15,3; n.: poučení (od kněze) – Ez 7,26!; Dt 7,9–11; Jr 18,18 ani její proroci nepřijímají#h.: nenacházeli vidění od Hospodina.
10Starší dcery sijónské sedí na zemi, mlčí. Házely si prach na hlavu, přepásaly se pytlovinou. Jeruzalémské panny svěsily hlavu k zemi.
11Zrak mi slábne#h.: (mé oči) pominuly; srv. 4,17; Jr 14,6; Ž 69,4; Jb 11,20 pro slzy, mé nitro vře, moje žluč#h.: játra; srv. Jb 16,13v! se vylila na zem pro zkázu dcery mého lidu, když děti a kojenci omdlévají na náměstích města.
12Svým matkám říkají: Kde je obilí a víno?,#n : chléb / jídlo a pití; srv. 1,11; 5,9; Iz 24,11; Př 9,5 zatímco omdlévají na náměstích města jako probodení, zatímco vypouštějí#h.: vylévají; Jb 30,16; Ž 42,4 svou duši do klína svých matek.
13Jak mám o tobě svědčit,#Vul: K čemu tě mám přirovnat, (při čtení ’a‘îḏēḵ jako ’e‘eroḵ) k čemu tě mám připodobnit, jeruzalémská dcero? S čím tě mám srovnat, abych tě potěšil, panno, dcero sijónská? Vždyť tvá zkáza je veliká#n : hluboká / nesmírná jako moře. Kdo tě uzdraví?
14Tvoji proroci pro tebe viděli klam a nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby změnili tvůj úděl. Viděli pro tebe klamné a svůdné#(srv. slso Dt 4,19; Př 7,21) výnosy.
15Všichni, kdo procházejí kolem, nad tebou tleskají rukama; pošklebují se a potřásají hlavou nad jeruzalémskou dcerou: To je to město, o kterém říkali: Dokonalost krásy, radost pro celou zemi.
16Všichni#[v TM je (stejně jako v kp. 3 a 4, avšak nikoliv v kp. 1,) ve v. 16 + 17 v akrostichu (1,1p) přehozeno obvyklé abecední pořadí h. písmen pé a ajin; proto některé h. rkpp + LXX, Pš mění u veršů pořadí; (rabínské vysvětlení říká, že “Izrael mluvil ústy /pé/ o tom, co oko /ajin/ nevidělo”)] tvoji nepřátelé si na tebe otvírají ústa, pošklebují se a skřípou zuby. Říkají: Pohltili jsme ji. Jistě toto je den, na který jsme čekali. Dočkali#h.: Našli jsme se ho a uviděli#n : Chtěli jsme se ho dožít; (srv.: zažili – 3,1; Jr 14,13; 42,14) jsme ho.
17Hospodin učinil to, co měl v úmyslu, naplnil své slovo, co přikázal od dávných časů, zbořil a neměl soucit. Dal nepříteli radovat se nad tebou, vyvýšil roh tvého protivníka.
18Jejich srdce křičelo#(vzhledem ke kontextu mnohé př. opravují TM a čtou jako: Křič hlasitě / Srdce lidu křičelo); k Panovníku. Hradbo dcery sijónské, vylévej slzy jako potok ve dne i v noci. Nedopřej si odpočinku, ať nemá pokoje zřítelnice tvého oka.
19Povstaň, křič v noci, na počátku nočních hlídek!#[tj. po západu slunce (trvala do 22 hod.)]; Sd 7,19; Ž 63,7; 119,148 Vylévej své srdce jako vodu#[voda byla často používána pro srovnání vylévání něčeho – Jb 3,24; Dt 12,16; 1S 7,6; Ž 79,3; Oz 5,10] před tváří Panovníka! Pozdvihni k němu své ruce za život svých dětí, které omdlévají hladem na každém nároží.
20Podívej#[v. 20–22 je modlitba, k níž v. 19 vyzýval] se, Hospodine, a pohleď, s kým jsi takto jednal?! Cožpak mají ženy jíst svůj plod, zdravě narozené#odvozeno od arab. kořene (srv. slso v. 22); jiní chápou jako: něžně opečovávané / v náručí chované děti?! Cožpak má být kněz a prorok zabíjen v Panovníkově svatyni?!
21Na zemi po ulicích leží chlapec i stařec, moje panny a moji mládenci padli mečem. Zabil jsi je v den svého hněvu, pobil a neměl soucit.
22Svolal jsi jako na den svátku ty, kterých se děsím#h.: moje hrůzy; Jr 20,4 ze všech stran. V den Hospodinova hněvu nikdo neunikl ani nepřežil. Ty, které jsem porodila jako zdravé a vychovala,#h.: rozmnožila můj nepřítel zničil.
Currently Selected:
Pláč 2: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.