Žalmy 139:11-16

Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma,
až světlo kolem mě noc vystřídá –
tobě nebude temná ani tma,
noc jako den ti záři dá,
tma bude pro tebe světlu podobná!

Mé nitro zformovals ty sám,
v lůně mé matky jsi mě tkal.
Chválím tě za tvá díla ohromná,
za to, jak podivuhodně jsem udělán
a že mou duši tak dobře znáš!
Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta,
když jsem byl vskrytu formován,
když jsem byl hněten v zemských hlubinách!
Můj zárodek tvé oči viděly,
všechno jsi zapsal do knihy –
dny, jež mi byly určeny,
než začal první z nich.