Pláč 3:21-33

Toto však k srdci beru si,
toto je mojí nadějí:

Hospodinova láska nepomíjí,
jeho soucit nikdy nekončí.
Každé ráno stále nová,
tvá věrnost je tak veliká!
Můj úděl je Hospodin, říkám si,
v něj složím svoji naději.

Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něj doufají,
ke všem, kteří jej hledají.
Dobré je trpělivé čekání
na Hospodinovo spasení.
Dobré je, když člověk nosí
své jho už od mládí.

Ať sedá o samotě, tiše
pod uloženým břemenem.
Ústy do prachu ať klesne –
snad je naděje!
Tvář ať nastaví tomu, kdo jej bije,
potupou ať je nasycen.

Hospodin přece
navěky nezavrhuje!
I když zarmoutil, znovu se slituje
ve veliké lásce své.
Netrápí přece zlomyslně,
nechce lidem dávat zármutek.