Římanům 10:14-21
Římanům 10:14-21 Slovo na cestu (SNC)
Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit; a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“ Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“ Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali. Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli. Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal: „Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte, a hněvat se na ně, národe nechápavý!“ A Izajášovými ústy říká Bůh: „Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali, a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“ O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.
Římanům 10:14-21 Bible Kralická 1613 (BKR)
Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele? A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich. Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás. A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
Římanům 10:14-21 Bible 21 (B21)
Jak ale mohou vzývat Toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v Toho, o němž neslyšeli? A jak uslyší bez kazatele? A jak jim může někdo kázat, aniž by byl poslán? Jak je psáno: „Jaká nádherná podívaná je příchod poslů dobrých zpráv!“ Ne všichni ale přijali evangelium. Vždyť už Izaiáš říká: „Kdo, Hospodine, uvěřil naší zprávě?“ Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo. Ptám se ale: Copak neslyšeli? Právě naopak: „Po celé zemi se jejich hlas šíří, v nejzazších končinách jejich slova zní.“ Ptám se tedy: Copak Izrael nerozuměl? Už Mojžíš kdysi řekl: „Kvůli těm, kdo nejsou národ, vzbudím ve vás žárlivost, kvůli nevědomému národu vás popudím k hněvu.“ Izaiáš to říká ještě odvážněji: „Dal jsem se najít těm, kdo mě nehledali, ukázal jsem se těm, kdo o mě nestáli.“ O Izraeli však říká: „Po celý den jsem vztahoval ruce k lidu nevěřícímu a vzpurnému.“
Římanům 10:14-21 Český studijní překlad (CSP)
Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? A jak mohou hlásat, nebylili posláni? Jak je napsáno: "Jak jsou krásné nohy [těch, kteří zvěstují pokoj,] těch, kteří zvěstují dobré noviny." Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: "Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?" Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. Já však pravím: Což neslyšeli? Ovšemže slyšeli! "Do celé země pronikl jejich hlas, do nejzazších končin obydleného světa jejich výroky." Ptám se však: Což to Izrael nepochopil? Už Mojžíš praví: "Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu nerozumnému vás popudím k hněvu." A Izaiáš odvážně říká: "Dal jsem se nalézt těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali." O Izraeli však říká: "Po celý den jsem vztahoval své ruce k lidu neposlušnému a odmlouvajícímu."
