Žalmy 89:38-52
Žalmy 89:38-52 Bible Kralická 1613 (BKR)
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
Žalmy 89:38-52 Bible 21 (B21)
bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil. Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil. Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil. Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení! Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře. Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít. Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil. Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát? Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi? Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal! Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína! Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!
Žalmy 89:38-52 Český studijní překlad (CSP)
Jako měsíc bude pevně stát navěky -- a svědek v oblacích je spolehlivý. Sela. Ale tys ho odvrhl a odmítl, rozhněval ses na svého pomazaného. Opustil jsi smlouvu svého otroka, jeho korunu jsi znesvětil, pohodil na zem. Pobořils všechny jeho zdi, jeho pevnosti jsi proměnil v trosky. Plení ho všichni, kdo procházejí kolem, je pro posměch svým sousedům. Vyvýšils pravici jeho protivníků, rozradostnil jsi všechny jeho nepřátele, ano otupils i ostří jeho meče a v bitvě jsi ho nepodepřel. Zbavil jsi ho lesku a jeho trůn jsi svrhl na zem. Zkrátil jsi dny jeho mládí a pokryl jsi ho hanbou. Sela. Až dokdy, Hospodine? Budeš se pořád skrývat? Bude plát tvá zloba jako oheň? Rozpomeň se na mě! Co je lidský věk? K jaké nicotě jsi stvořil všechny lidské syny? Který člověk kdy žil a nespatřil smrt? Kdo zachránil svou duši z moci podsvětí? Sela. Kde je tvé dřívější milosrdenství, Panovníku, které jsi odpřisáhl Davidovi ve své věrnosti? Pamatuj, Panovníku, na potupu svých otroků! Nosil jsem ji ve svém klíně od všech možných národů! Jak tupili tví nepřátelé, Hospodine, jak tupili kroky tvého pomazaného!